V minulém týdnu spotřeba elektřiny meziročně klesla o 4 %, v předminulém o 1,9 %. Dna ekonomického cyklu bylo dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba meziročně klesla o 13,7 %. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Cílem naší analýzy je zejména odhadnout body zvratu v ekonomice zasažené pandemií covid-19. Dnes ČSÚ zveřejnil, že HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně poklesl o 8,7 %. Již na začátku července námi publikované odhady na základě spotřeby elektřiny signalizovaly pro druhé čtvrtletí pokles ekonomiky o 7,5 procent. Ve třetím čtvrtletí zatím pozorujeme mezikvartální růst spotřeby elektřiny o 4,6 procent (průměr červenec a srpen versus průměr ve druhém čtvrtletí). Stále tedy čekáme za 3Q 2020 mezičtvrtletní růst HDP. Data o HDP za třetí kvartál zveřejní ČSÚ až 30. října, uvádějí uvádějí v čerstvě aktualizovaném čnBlogu jeho autoři Aleš Michl a Tomáš Adam. Na stránkách Patria.cz jej sdílíme v plném a nezměněném rozsahu.
Přehled aktualizací
(1)
Od počátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě. Vše publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik.
V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 4 %, v předminulém o 1,9 %. Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je česká ekonomika již za dnem, kterého bylo dosaženo v polovině dubna (tehdy meziročně klesla spotřeba elektřiny o 13,7 %). Výsledky naší analýzy shrnuje Graf 1 a Tabulka 1.
Tabulka 1
|
Týden v roce 2020
(%, očištěno o vliv počasí)
|
Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)
|
| 2 (od 6. ledna) |
0,5 |
| 3 (od 13. ledna) |
0,9 |
| 4 (od 20. ledna) |
0,4 |
| 5 (od 27. ledna) |
3,7 |
| 6 (od 3. února) |
2,1 |
| 7 (od 10. února) |
-0,8 |
| 8 (od 17. února) |
>0,5 |
| 9 (od 24. února) |
-2,3 |
| 10 (od 2. března) |
2 |
| 11 (od 9. března) |
3,6 |
| 12 (od 16. března; karanténa) |
-0,2 |
| 13 (od 23. března) |
-7 |
| 14 (od 30. března) |
-10,8 |
| 15 (od 6. dubna; Velikonoce) |
-5,5 |
| 16 (od 13. dubna) |
-13,7 |
| 17 (od 20. dubna) |
-11,6 |
| 18 (od 27. dubna) |
-7,2 |
| 19 (od 4. května) |
-9,2 |
| 20 (od 11. května) |
-8,9 |
| 21 (od 18. května) |
-8,3 |
| 22 (od 25. května) |
-6,9 |
| 23 (od 1. června) |
-7,1 |
| 24 (od 8. června) |
-7 |
| 25 (od 15. června) |
-6 |
| 26 (od 22. června) |
-4,5 |
| 27 (od 29. června) |
-2,6 |
| 28 (od 6. července) |
-2,7 |
| 29 (od 13. července) |
-2,2 |
| 30 (od 20. července) |
1,3 |
| 31 (od 27. července) |
-3,0 |
| 32 (od 3. srpna) |
-6,4 |
| 33 (od 10. srpna) |
0,1 |
| 34 (od 17. srpna) |
-1,9 |
| 35 (od 24. srpna) |
-4,0 |
Epidemiologický vývoj není příznivý (viz Graf 1). Je to ale logické. Skončila první fáze boje s nákazou covid-19, kdy se část ekonomiky zavřela, s cílem zamezit nekontrolovanému šíření epidemie a zhroucení zdravotního systému. Prioritou bylo zajistit funkčnost a kapacitu zdravotnictví - aby zdravotníci měli vybavení, pomůcky a sami masivně neonemocněli. Aby byla místa v nemocnicích, včetně JIP. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi.
Nyní následuje druhá fáze boje – přechodová. Uzavřené části ekonomiky se postupně otevřely. Cílem hospodářské politiky je vyhnout se ekonomické depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to je opětovný nárůst počtu nově nakažených. Vše rozhodne to jak se s covidem-19 a jeho mutanty naučíme žít. Graf 2 ukazuje, že počet nově nakažených je sice na rekordu, ale počet hospitalizovaných lidí je více než dvakrát nižší než v dubnu. Počet zemřelých na covid-19 na 1 milion obyvatel je aktuálně v ČR 39, v Německu 112, v USA 565, v Itálii 587.
Alternativní pohled na vývoj spotřeby elektřiny ukazují Grafy 3 až 6. Při pohledu na úrovně spotřeby elektřiny (Graf 3 a Graf 5) je patrné, že v české ekonomice došlo oproti dubnu k výraznému zotavení. V dubnu se spotřeba elektřiny nacházela na nejnižších hodnotách za posledních 10 let; v současnosti se již nachází nad mediánem posledních 10 let.
Cílem naší analýzy je především odhadnout body zvratu v ekonomice zasažené pandemií covid-19. V minulé aktualizaci blogu z 21. července jsme uvedli, že náš odhad na základě spotřeby elektřiny ukazuje na mezičtvrtletní pokles ekonomiky ve druhém kvartálu o 7,5 %. V dalším týdnu ČSÚ zveřejnil předběžný odhad poklesu, na základě něhož ekonomika mezičtvrtletní poklesla o 8,4 %. Dnes, 1. září, byl tento odhad zpřesněn na 8,7 %.
Ukazuje se, že použití elektřiny jako alternativního ukazatele vede k řádově úspěšnému výsledku. A to i přesto, že korelace mezi ekonomickou aktivitou (měřeno růstem HDP) a spotřebou elektřiny není zdaleka dokonalá. Analýzu jsme provedli zde: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-aktualizovano-18.-5./. Závěr je v souladu s například INSEE (2020, link https://www.insee.fr/en/statistiques/4620518?sommaire=4473307), kteří ukazují, že alternativní vysokofrekvenční ukazatele aktivity mají vypovídající schopnost právě v dobách velkých zvratů v ekonomice.
![]( "Graf 7: <a class=")
Průmyslová produkce a spotřeba elektřiny" src="https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/.galleries/blog/clanek/20200408_adam_michl_graf_7_update_20200901.svg" alt="Graf 7: Průmyslová produkce a spotřeba elektřiny" style="height: auto; width: 630px; border-style: none;" />
Podobný závěr lze učinit o vztahu mezi spotřebou elektřiny a průmyslovou výrobou, byť nám historická korelace vyšla nižší než u HDP (opět viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-aktualizovano-18.-5./). U průmyslové produkce byl největší meziroční propad (o 33,7 %) zaznamenán v dubnu (viz Graf 7). Poté došlo k postupné stabilizaci a produkce za červen poklesla meziročně o 11,9 %. Meziroční pokles spotřebované elektřiny byl mírnější, za duben cca o 10 %, ale opět, bod zvratu byl shodný. Pokud vztah mezi oběma veličinami bude pokračovat i nadále, v létě se meziroční propad průmyslové produkce dále snížil.
(2)
Mezinárodní vývoj: Navázali jsme spolupráci s týmy v německé Bundesbance a v americké centrální bance Fed, které se podobně jako my zabývají sledováním vývoje ekonomiky pomocí rychle dostupných ukazatelů.
Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) naznačuje oživení ekonomiky. Pokud bychom srovnali měsíce červen až srpen s předchozími třemi měsíci, indikátor ukazuje na růst HDP o 5,9 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje za období červen až srpen meziroční pokles ekonomiky o 4,9 %.
Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje minulá aktualizace našeho blogu.
Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla asi o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 9): Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravě a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Data ze satelitů dno identifikují na únor. Víceméně se tak potvrzuje, že ekonomický vývoj je v Číně přibližně o kvartál napřed.
(3)
Závěr, respektive co lze dále očekávat?
V Česku ve třetím kvartále zatím pozorujeme mezičtvrtletní růst spotřeby elektřiny o 4,6 procent (průměr červenec a srpen versus průměr za 2Q). Stále tedy čekáme za 3Q 2020 mezičtvrtletní růst HDP.
Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.