Aktualizováno Česká národní banka nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. Informovala o tom dnes ČNB.
ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. Naposledy se sazba změnila letos 18. června, kdy bankovní rada sazbu snížila na 0,5 procenta s platností od 1. července z jednoho procenta.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření ve směrnici EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
Pokud jde o kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika (KSR), ČNB je dnes pěti systémově nejvýznamnějším bankám – České spořitelně, ČSOB, Komerční bance, Unicredit Bank a Raiffeisenbank – ponechala i pro období od 1. ledna 2021. Úroveň sazby tak i po 1. lednu 2021 zůstane pro Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku ve výši 3 %, pro Unicredit Bank ve výši 2 % a pro Raiffeisenbank ve výši 1 %.
ČNB zavedla nenulovou rezervu KSR poprvé v roce 2014, a to pro čtyři systémově nejvýznamnější banky. Podle zákona o bankách je ČNB povinna přezkoumat důvody pro stanovení KSR alespoň jednou za dva roky. Pro revizi systémové významnosti využívá ČNB metodiku, která vychází z řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.
Zdroje: ČTK, ČNB