Podle nových odhadů dnes Čína financuje zahraniční rozvoj na zhruba stejné úrovni jako Světová banka. Jelikož země v současnosti vynakládají mnoho sil na zápas s covidem-19, ochranu zranitelných a rozbíhání zeleného a inkluzívního zotavení, tento podstatný vzestup globálních rozvojových prostředků by světovému hospodářství potenciálně mohl přinést významný prospěch.
Tak jako každý velký příval kapitálu do rozvojového světa však s sebou čínská finanční pomoc nese také značná rizika – týkající se především dluhové tísně, ztráty druhové pestrosti a změny klimatu.
Nová interaktivní datová sada, vytvořená Centrem globální rozvojové politiky Bostonské univerzity, sleduje zahraniční suverénní úvěrové závazky dvou bank Číny zaměřených na globální politiku – Čínské rozvojové banky a Čínské exportní a importní banky. Mezi roky 2008 a 2019 dosáhlo čínské globální financování celkem 462 miliard dolarů, o pouhých pět miliard méně než úhrn suverénních závazků Světové banky během téhož období.
Čínské rozvojové finance se výrazně soustřeďují do infrastruktury – sektoru se silným potenciálem podnítit hospodářský růst – a dále do těžebních odvětví. Světová banka odhaduje, že čínské zahraniční investice by mohly vést ke zvýšení globálního reálného příjmu až o 2,9 % do roku 2030, přičemž recipientské ekonomiky by zaznamenaly vzestupy reálného příjmu až o 3,4 %. Naproti tomu výzkumníci využívající podobných technik modelování v roce 2016 odhadli, že Transpacifické partnerství (TPP) by do roku 2030 bylo pro členské země tohoto obchodního paktu vzpruhou jen o 1,1 % a globálně o 0,4 %.
Výzkum chystaný do časopisu American Economic Journal navíc ukazuje, že každý Číňany financovaný projekt dosáhl zvýšení hospodářského růstu o 0,41-1,49 procentního bodu. Tatáž studie nenašla pádné důkazy, že by růst posilovaly projekty Světové banky.
Vzestup čínského rozvojového financování ale vyvolal obavy z možné dluhové tísně v recipientských zemích. Byť toto financování zahrnuje celý svět, z 60 % doposud mířilo do pouhých deseti zemí: Venezuely, Pákistánu, Ruska, Brazílie, Angoly, Ekvádoru, Argentiny, Indonésie, Íránu a Turkmenistánu. Některé z nich teď mohou mít těžkosti se splátkovými závazky.
Skupina G20 letos vytvořila Iniciativu pro pozastavení dluhové služby (DSSI), která přerušila splátky oficiálních bilaterálních půjček pro 73 nejchudších zemí světa až do poloviny roku 2021, zatímco tyto země zápolí se zvládáním pandemie a související ekonomické krize. Podle databáze DSSI vedené Světovou bankou se dluhová služba vůči Číně do poloviny roku 2021 podobá dluhům vůči Světové bance a všem multilaterálním věřitelům dohromady.
Čínské rozvojové finance také představují riziko pro biodiverzitu a stabilitu klimatu. Nová datová sada Bostonské univerzity lokalizuje každý Číňany financovaný projekt pomocí zeměpisné délky a šířky a umožňuje tak uživatelům zjistit, jak blízko jsou k citlivým regionům z pohledu druhové pestrosti. Z 615 projektů zanesených do mapy je 124 v územích s národní ochranou a 261 v místech výskytu chráněných druhů.
V nedávném článku napsaném společně s vědci z Princetonské univerzity jsme navíc zjistili, že veřejné půjčky poskytnuté v letech 2006 až 2015 dvěma politickými bankami Číny financovaly celosvětově větší nárůst kapacit výroby elektřiny (59 gigawattů) než deset největších multilaterálních rozvojových bank dohromady (55 GW). Přestože tyto čínské půjčky pomohly posílit globální energetické kapacity, 64 % z těchto elektráren spadalo do uhlíkově intenzivního uhelného sektoru a během své životnosti vypustí víc než 12 gigatun oxidu uhličitého.
Čína, její dlužníci a mezinárodní společenství musí maximalizovat přínosy a minimalizovat rizika těchto tolik potřebných globálních rozvojových financí. V průběhu roku 2021 bude mít Čína tři významné příležitosti postavit se do čela tohoto úsilí.
V rámci G20 už je Čína největším účastníkem DSSI, neboť pozastavila dluhovou službu v hodnotě převyšující 1,9 miliard dolarů. Lídři G20 na svém listopadovém summitu přijali rámec, který jde za pozastavení dluhů a mohl by nejchudším zemím přinést skutečné odlehčení dluhů. Čína by se mohla ujmout vedení a požadovat, aby země, jimž umazání dluhů prospěje, využily svého nově získaného fiskálního prostoru k prosazování cílů zeleného rozvoje.
V květnu 2021 bude Čína hostit Konferenci stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a mohla by se zavázat, že své financování zahraničního rozvoje uvede do souladu s novými globálními cíli biodiverzity. Právě to je hlavním doporučením, které přednesl orgán zaštítěný čínským ministerstvem ekologie a životního prostředí, a Čína by tak navázala na své domácí snahy o ochranu druhové pestrosti.
Konečně na listopadovém summitu OSN ke změně klimatu COP 26 v Glasgow by Čína mohla přislíbit, že svůj nedávný závazek stát se uhlíkově neutrální do roku 2060 rozšíří i na své financování zahraničního rozvoje. Čína je už dnes globálním lídrem ve financování a rozšiřování domácí sluneční a větrné energetiky; změnou orientace svého rozvojového financování by tyto technologie mohla rychle rozšířit po celém světě.
Čína jde v čele poskytování dodatečných zdrojů rozvojovým zemím, jichž se dlouho domáhaly od Západu. Pokud se čínským vypůjčovatelům podaří uvést toto financování do souladu se snahami o zajištění finanční a environmentální udržitelnosti, svět bude mít mnohem větší šanci dosáhnout zeleného a inkluzívního zotavení z krize covidu-19.
Kevin P. Gallagher je profesorem globální rozvojové politiky a ředitelem Centra globální rozvojové politiky na Bostonské univerzitě. Rebecca Ray je seniorní akademická badatelka v Centru globální rozvojové politiky na Bostonské univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org