Evropská centrální banka v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo nákupů dluhopisů, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. Objem peněz, který má pro tento nouzový program nákupů aktiv k dispozici, ani úrokové sazby však dnes nezměnila. Zlepšila ale odhad růstu ekonomiky eurozóny v letošním roce na 4,0 % proti 3,9 % v prosincové prognóze.
Program nouzových nákupů aktiv PEPP s celkovým krytím 1,850 bilionu EUR tak ve svých základních parametrech zůstává beze změn. Tyto nákupy budou pokračovat, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstaly beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %. ECB bude také dál poskytovat dostatečnou likviditu prostřednictvím cíleného financování pro banky.
„Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli,“ uvedla také ECB.
Oznámený krok přichází po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny. Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou i tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemích eurozóny.
Nová prognóza
Hrubý domácí produkt eurozóny se letos podle ECB zvedne o 4,0 %, příští rok o 4,1 % a v roce 2023 o 2,1 %. V prosincové prognóze ECB předpokládala růst o 4,2 % pro rok 2022 a o 2,1 % pro rok 2023.
Inflaci v eurozóně ECB očekává na úrovni 1,5 % v tomto roce, na 1,2 % v příštím roce a na úrovni 1,4 % v roce 2023. Prosincová prognóza předjímala hodnoty 1,0 %, respektive 1,1 % pro rok 2022 a 1,4 % pro rok 2023.
Lagardeová dodala, že reálný hrubý domácí produkt v eurozóně zřejmě za první čtvrtletí znovu klesne. Zdůraznila také nejednotnost signálů oživení. Výhled dlouhodobé inflace je však podle ní beze změny, pod dvouprocentním cílem ECB stanoveným jako strop cenové stability. Meziroční inflace v eurozóně by mohla ke konci letošního roku vyskočit až na 2 %, ale takový vývoj by byl v každém případě způsoben mimořádnými faktory, a neměl by tudíž zřejmý vliv na měnovou politiku, uvedla také prezidentka ECB.
Evropské akcie se před zasedáním Evropské centrální banky (ECB) vyšplhaly na roční maximum. Euro během projevu prezidentky ECB Lagardeové rostlo k dolaru o 0,2 % na 1,1956 EURUSD. Výnosy dluhopisů v eurozóně po oznámení o rychlejším tempu nákupů klesají a rizikové prémie dluhu na jižní periferii eurozóny se zúžily.
Rally na italských dluhppisech ukazuje graf Financial Times:
Zdroj: ČTK, ECB, Patria.cz, FT