Jak očkování posiluje naději, že pandemie brzy skončí, množí se rychle prognózy ohledně toho, jaký bude svět po covidu - od přebudované ekonomiky až po předpovědi toho, jak lidé budou žít, pracovat a hrát si. Bývalý seniorní analytik CIA Kent Harrington přitom upozorňuje na analýzu dvou ekonomů z Mezinárodního měnového fondu, kteří z pandemie vyvozují vážné důsledky pro politické dění.
Ve Spojených státech je většina prognostiků, ať na Wall Street nebo ve Washingtonu, fixovaná na krátkodobé vyhlídky: jmenovitě na pravděpodobnost vyššího hospodářského růstu USA po masové vakcinaci (ta uvolní spotřebitelské výdaje) a novém rekonvalescenčním balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů. Dva ekonomové Mezinárodního měnového fondu naštěstí do převažující býčí pozitivity vnesli určitou rovnováhu.
Philip Barrett a Sophia Chen nabízejí dlouhodobější perspektivu a zdůrazňují, že politické dopady pandemie se teprve projeví. Jak společně s Nan Li poznamenali v blogovém příspěvku na počátku února, „historie překypuje příklady toho, jak nemoci vrhaly dlouhé stíny sociálních důsledků“. Společenské jizvy po takovýchto hromadných tragédií se většinou neobjeví několik let a není důvod si myslet, že pandemie koronaviru bude výjimkou. V souladu s tímto historickým vzorcem dnešní lockdowny, omezená mobilita a krizí vyvolané projevy národní jednoty pouze maskují plné účinky pandemie.
Přestože výzkum ekonomů MMF teprve vzniká, každý zpravodajský analytik, který se kdy mořil s prognostikou politického dění, by vám doporučil jej sledovat. Do jejich poznatků se promítají data shromážděná z 569 případů sociálních nepokojů napříč 130 zeměmi od 80. let minulého století do roku 2020, jakož i o zhruba 11 000 mezinárodních epidemií a přírodních pohrom od roku 1990.
Co nám posledních 30-40 let může říct o potenciálních hrozbách stability do budoucna?
Nákazy znesnadňují pořádání protestů a autoritářské režimy se nezdráhají jich využít k utažení politických šroubů. Nicméně Barrett, Chen a Li dokládají, že ať mají nemoci zprvu sebevětší utlumující účinky, přináší „zvýšené riziko významné vládní krize – události, která hrozí svržením vlády, k níž obvykle dochází během dvou let po vážné epidemii“.
Jiná analýza varující před nadcházející politickou a společenskou nestabilitou pochází od globální poradenské skupiny Verisk Maplecroft, která využívá k určování pravděpodobnosti protestů objevujících se po celém světě podobných měřítek. „Index společenského neklidu“ od této firmy stopuje příčiny a důsledky nepokojů ve 198 zemích a hodnotí rizika pro podniky na celostátní a regionální úrovni. V prosinci tento index signalizoval pravděpodobnost sílících protestů v 75 zemích (včetně USA) do konce roku 2022.
Podobně jako ekonomové MMF ani Verisk Maplecroft netvrdí, že pandemie je přímou příčinou rostoucího rizika nestability. Spíš zjitřuje už dříve existující společenská a politická pnutí. Ke vzestupu nestability, píšou tamní analytici, „dojde za okolností bolestivé postpandemické hospodářské rekonvalescence, která patrně podnítí stávající nespokojenost veřejnosti s vládami“. Jinými slovy, je pravděpodobnější, že pomalu se zahřívající prameny protestů (například stoupající životní náklady a prohlubující se nerovnosti) vzkypí, jakmile se znovu naplno otevře ekonomika.
Pomalé očkování, nezaměstnanost a chudoba
Historické paralely nejsou jediným důvodem k obavě z důsledků pandemie pro společenskou a politickou stabilitu. Bližší pohled je namístě také u dopadů nedávných polických a vládních nezdarů. Dobrým příkladem je vakcinační úsilí. Navzdory zřetelnému pokroku v Severní Americe a zemích jako Izrael a Spojené království uvádí Světová zdravotnická organizace, že v polovině února nebyla ve 130 zemích aplikována ještě ani jedna dávka. I v Indii, premiantovi mezi rozvojovými zeměmi a největším výrobci vakcín na světě, mělo za sebou očkování k 17. březnu jen 2,2 % populace, oproti 32,3 % v USA.
Důsledky těchto trendů není těžké rozpoznat. Vezměme si Afriku, domov deseti nejmladších zemí světa (podle mediánního věku), kde se nezaměstnanost mladých pohybuje od 9 % v subsaharském regionu po bezmála 30 % na severu. Afrika tento měsíc začíná svá první očkování proti covidu-19, takže kontinent co do ochrany svých obyvatel výrazně zaostává. Bez vakcinace bude ovšem covid-19 dál svazovat africké ekonomiky a tamní mladí lidé bez práce se stanou zdrojem politické nestability – stejně jako v Latinské Americe a značné části Asie.
Je také třeba mít na zřeteli obecnější těžkosti. Světová banka loni v říjnu předpokládala, že pandemie v roce 2020 zatlačí do krajní chudoby až 115 milionů lidí. Nedávné předpovědi zase naznačují, že zhruba 85 rozvojových zemí by nemuselo mít dostatek vakcín k ochraně svých obyvatel ještě další dva až tři roky. Banka proto varuje před globálním úbytkem „sdílené prosperity“. Řečeno méně zaobaleně, pandemie do široka neúměrně otevřela ekonomické mezery tam, kde už dříve byla silná etnická, třídní a kastovní napětí.
Pokusy predikovat politickou nestabilitu samozřejmě mohou zajít příliš daleko. V roce 1983 tehdejší ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William J. Casey předal kabinetu prezidenta Ronalda Reagana první vydání „Známek politické nestability v klíčových zemích“ sestavovaných CIA. V představení nového tajného čtvrtletníku autoři své úsilí ospravedlnili na základě toho, že „tvůrci politik USA potřebují vědět, které země jsou zralé na revoluci a povstání“.
Při ohlédnutí za touto snahou upozornil seniorní zpravodajský analytik po pěti letech, že co se týče prognózování rizika nestability, tato analýza „zůstane uměním, nikoli vědou“. Nejlepší znalci, vysvětlil, spojují „hluboké poznání konkrétní země s pronikavým porozuměním vzorcům nestability v průběhu dějin a napříč kulturami“. Vytváření indikátorů nám může pomoci předvídat destabilizační dění, ale „žádný počítačový program za nás práci neudělá,“ uzavřel.
Podobně jako Barrett a Chen by dnes analytici CIA nepochybně souhlasili, že prognózy jsou jedna věc a výstrahy jiná. Po připuštění rizikovosti určitého problému můžeme učinit kroky k jeho odvrácení. Jak duo z MMF vysvětluje, „porozumět důsledkům epidemie pro sociální neklid má zásadní význam pro přípravu na potenciální společenské dopady vyvolané pandemií covidu-19“. Ať už je jejich budoucí výzkum zavede kamkoli, přednesli mimořádně cenné varování.
Autor: Kent Harrington, bývalý seniorní analytik CIA, působil jako důstojník národního zpravodajství pro východní Asii, velitel umístění v Asii a ředitel CIA pro styk s veřejností.
Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org