Technologický pokrok zvyšuje důležitost nehmotných aktiv, jako jsou výsledky výzkumu a vývoje či investice do značky. Robin Döttling a Lev Ratnovski na stránkách VoxEU tvrdí, že společnosti s větším podílem takových nehmotných aktiv vykazují menší citlivost na monetární šoky. A investice do těchto aktiv jsou méně citlivé na změny v monetární politice než investice do aktiv hmotných. Jaký mechanismus za tím stojí a může souviset s děním na akciovém trhu?
Změny sazeb centrální bankou jsou klíčovou součástí monetární politiky. O tom, že větší podíl nehmotných aktiv v rozvahách firem může měnit mechanismy monetární politiky, se hovoří již nějakou dobu, nicméně zmínění ekonomové tvrdí, že doposud nebyl zpracován žádný ucelený výzkum, který by se tímto tématem zabýval. A oni se to snaží dohnat.
Döttling a jeho kolega analyzovali vývoj cen akcií firem s různým podílem nehmotných aktiv a v první řadě potvrdili, že akcie firem s větším podílem reagují na změny v monetární politice méně. K tomu jsou investice do nehmotných aktiv skutečně méně citlivé na změny sazeb. Konkrétně se ukazuje, že posun sazeb u jednoletých vládních obligací o 25 bazických bodů souvisí s asi 6% změnou investic do hmotných aktiv, a to v horizontu 12 měsíců. Ale u nehmotných aktiv je to jen přibližně 1% změna.
Tyto závěry tedy ukazují, že monetární přenosový mechanismus slábne v ekonomice, která se pohybuje směrem k většímu podílu nehmotných aktiv. Co ale konkrétně za touto změnou stojí? Podle ekonomů je to slábnutí úvěrového kanálu, které je dáno tím, že firmy s větším podílem nehmotných aktiv bývají méně zadlužené. Navíc ekonomové dodávají, že se dá očekávat pokračující růst významu nehmotných aktiv, a tudíž další slábnutí tradičního přenosového mechanismu monetární politiky.
Následující graf ukazuje, jak se americký korporátní sektor postupně odkláněl od hmotných aktiv a přikláněl k těm nehmotných. Modrá křivka ukazuje podíl hmotných investic na celkové přidané hodnotě firemního sektoru, červená podíl investic nehmotných. Ten se na konci sedmdesátých let pohyboval u 8 %, nyní se blíží téměř dvojnásobku:
Zdroj: VoxEU