Nepřehnaly to Spojené státy s ekonomickou reakcí na pandemii? A jaký by jejich politika mohla mít vliv na zbytek světa? Tyto otázky si klade francouzská banka Natixis a poukazuje v této souvislosti na „obrovský růst rozvahy americké centrální banky a růst vládních deficitů, který převyšuje propad ekonomiky.“
Následující tabulka ukazuje očekávaný vývoj v americké ekonomice. MMF předpokládá, že po propadu o 3,4 % z roku 2020 se nyní americké hospodářství zvedne o 5,1 % a v roce 2022 poroste o 2,5 %. OECD a konsenzus počítají s nižším růstem v roce 2021, ale s vyšším v roce příštím:
Natixis míní, že velikost rozpočtových deficitů americké vlády a růst rozvahy Fedu jsou reakcí, která má své pozitivní i negativní důsledky. Na jednu stranu totiž vedly k rychlému oživení a zachránily domácnosti před propadem příjmů. Na straně druhé ale podle banky přispěly k bublinám na trzích s aktivy, konkrétně na rezidenčních nemovitostech a akciích, u nich pak konkrétně na technologiích. Natixis poukazuje i na to, že vysoké deficity tlačí nahoru inflační očekávání, ale ekonomové banky míní, že trhy se v tomto ohledu mýlí a k výraznějšímu zvýšení inflace nedojde.
Natixis tento svůj názor opírá o vysokou nezaměstnanost a celkovou situaci na trhu práce. K čemu ale namísto vysoké inflace dojde, jsou vysoké obchodní deficity. A následně tlak na oslabování dolaru. Ten podle banky Bidenova vláda uvítá, ale oslabující dolar bude problémem pro zbytek světa. Uvedený vývoj by také mohl přinést nová protekcionistická opatření ze strany Spojených států, které by se snažily o omezení růstu obchodních deficitů.
Silná reakce americké fiskální a monetární politiky tedy na jednu stranu americké ekonomice pomohla, ale podle Natixisu vytvořila i bubliny. A její důsledky pocítí rovněž zbytek světa, kterému neprospívá slabý dolar. A k tomu se může přidat zmíněný protekcionismus ze strany Američanů.
Zdroj: Natixis