Západní světové ratingové agentury začaly věnovat pozornost Ruské federaci v polovině devadesátých let. Pozoruhodné je, že od té doby si ratingové hodnocení vládního dluhu Ruska prošlo skoro všemi stupni. Rusko zažilo krach i hodnocení investičního stupně. V případě Ruska v posledních letech šlo spíše o ochotu než o schopnost své dluhy splácet. Země si vybudovala značné rezervy a při pohledu do zpětného zrcátka je vidět, že se na současnou situaci systematicky připravovala. I tak ji však palebná síla sankcí, a především zmražení rezerv centrální banky, zaskočilo.
Ratingová agentura S&P dala Rusku v roce 1996 úvodní rating BB-, tedy hodnocení neinvestičního stupně. V roce 1998 však Rusko zkrachovalo na dluhopisy v domácí měně a rating se na začátku roku 1999 posunul do kategorie SD – tedy default. Jak to však na finančních trzích bývá, cyničtí investoři brzy zapomněli, že Rusko je Ruskem, a těšili se na lepší zítřky. Ratingové známky se začaly zlepšovat jako vysvědčení zdánlivého vzorňáka a v roce 2005 se hodnocení ruského dluhu dostalo až na investiční stupeň. To je pro profesionální investory velmi důležitá psychologická úroveň s dopadem na řízení skladby portfolií. Drobné zakolísání přišlo po světové finanční krizi, ale Rusko si drželo hodnocení investičního stupně až do roku 2015, tehdy přišla negativní reakce na dopad sankcí západního světa po anexi Krymu.
V předvečer ukrajinské invaze agentura S&P dávala Rusku již neinvestiční známku CCC-, která byla zanedlouho poté ještě snížena na CC, aby následně bylo hodnocení odebráno. Nyní svět sleduje splátky ruského vládního dluhu, ještě v březnu byla řádně doručena splátka 117 milionů dolarů coby dvou kupónů. Čtvrtého dubna nastala splatnost letošního nejobjemnějšího dluhopisu v hodnotě dvou miliard dolarů. Rusko však chtělo své splátky uhradit v rublech, což je nebývalá situace. Technicky by šlo o default, neboli krach státního dluhu. Změna měny porušuje smluvené kontrakty, navíc s rublem je nyní dramaticky omezené podnikání a jeho směnitelnost fakticky neexistuje, země zavedla přísné kapitálové kontroly. Čtvrtým dubnem začala tedy běžet třicetidenní doba odkladu splatnosti, na jejímž konci by mohlo v případě nezaplacení dojít k defaultu. K tomu nakonec nedošlo, neboť Rusko zvládlo své dluhy splatit z devizových rezerv. Ať už to dopadne jakkoliv, podle mého je Rusko nyní na nejlepší cestě k obnovení sovětského hospodářství s logem CCCP.
Má smysl věřit ratingovým agenturám? Do určité míry ano, ale považuji za důležité se dívat i na jiné ukazatele. Dívám se třeba na čísla o emigraci ze země. Dle dat z Rosstatu okolo roku 2000 z Ruska utíkalo zhruba 200 tisíc občanů ročně, v souladu s ekonomickým vývojem země dosáhl odliv mozků minima v letech 2008 až 2009. Naopak v posledních letech z Ruska utíká zhruba 400 tisíc občanů ročně, letos to zřejmě bude dramaticky vyšší číslo v řádech milionů. Země s takovým odlivem mozků je nestabilní, stejně jako její rating.
Autorem článku je Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management. Článek byl publikován 1. dubna 2022 na ihned.cz, na patria.cz jej zveřejňujeme aktualizovaný se souhlasem autora.