Ruská ekonomika by v letošním roce mohla klesnout o deset procent, což bude největší pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Řekl to dnes agentuře RIA Novosti bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin. Ruská ministerstva hospodářství a financí v současné době podle něj pracují na nových prognózách.
Rusko čelí prudkému růstu spotřebitelských cen a odlivu kapitálu. Zároveň se potýká s možnou platební neschopností poté, co Západ uvalil ochromující sankce na zemi, aby potrestal prezidenta Vladimira Putina za invazi na Ukrajinu.
"Oficiální prognóza počítá s více než zhruba desetiprocentním poklesem," řekl Kudrin, který byl ministrem financí v letech 2000 až 2011. Předchozí prognózy ruské vlády počítaly s růstem HDP v letošním roce o tři procenta. Loni ekonomika vzrostla o 4,7 procenta.
Zdroj blízký ruské vládě agentuře Reuters řekl, že ministerstvo hospodářství letos počítá s poklesem o deset až 15 procent. Podle údajů Světové banky (SB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) snížení o deset procent znamená největší propad HDP od roku 1994, tedy z prvních let po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. SB tento měsíc předpověděla, že HDP Ruska se propadne o 11,2 procenta.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters koncem března předpověděli, že ruský HDP se letos sníží o 7,3 procenta. Inflace pak má vyskočit na téměř 24 procent, nejvýše od roku 1999.
Japonská vláda zmrazila majetky dalším Rusům a zakázala dovoz některého zboží
Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, informovala dnes agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.
Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.
Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.
"Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím," uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.
Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. "Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl," řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.
Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.