Česká národní banka naposledy ve staré “sestavě” opět výrazně zvýšila úrokové sazby, a to o 1,25procentního bodu na 7 %. To jsou nejvyšší úrovně od jara 1999. Argumentem pro dnešní krok byla výrazná kumulace pro-inflačních rizik vůči hlavnímu i alternativnímu scénáři jarní prognózy ČNB.
Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny – poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však dnes pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza.
Jedná se o vrchol sazeb v tomto cyklu?
Náš základní scénář zatím počítá s vrcholem sazeb na aktuálních úrovních (7 %) a jejich stabilitou po delší období (do Q3 2023). Při stávajících cenách energií a dalším zdražování potravin ovšem vážně hrozí, že inflace se v průběhu léta a podzimu ještě citelněji odchýlí od poslední prognózy a nová srpnová prognóza bude “volat” po dalším výraznějším růstu úrokových sazeb.
Bankovní rada v obměněném složení pak bude čelit souběžnému tlaku interního aparátu i trhů na další zvyšování úrokových sazeb – scénáři, ve kterém úrokové sazby budou dále pokračovat vzhůru k úrovním okolo 8 % dáváme v tuto chvíli 40% pravděpodobnost.
Co rozhodne o dalších krocích?
O dalších krocích bankovní rady rozhodne na jedné straně dynamika inflace a inflačních očekávání v nejbližších měsících (rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem vzhůru) a současně síla vazby “obměněné” bankovní rady na interní odborný aparát – zejména na sekci měnovou.
V základním scénáři zatím očekáváme, že inflace v nejbližších měsících ještě výrazněji zrychlí a uvidíme i další nárůst střednědobých inflačních očekávání v podnikovém sektoru – nová srpnová prognóza bude proto ukazovat na další růst úrokových sazeb. Bankovní rada v “obměněném” složení podle našeho názoru sice další růst sazeb nevyloučí, avšak alespoň dočasně bude volání interního aparátu po “vyšších” sazbách ignorovat (vazba rozhodnutí na interní aparát bude z počátku rozvolněná) a bude chtít “vyhodnotit” dopad vysokých sazeb na ekonomiku.
Kdy bude vrcholit inflace?
Inflace pravděpodobně dosáhne lokálního vrcholu v červnu tohoto roku, podle našich aktuálních odhadů v okolí 17 %. Dražší energie a potraviny na globálních trzích pak ovšem mohou vést ke konci roku 2022 k dosažení druhého a vyššího vrcholu. Celkový ústup od vyšší inflace v roce 2023 by pak byl daleko pomalejší, a i po většinu tohoto roku by se inflace pohybovala vysoko nad inflačním cílem ČNB.
Jakou roli může hrát přísnější politika ECB?
Přísnější politika ECB (sazby půjdou vzhůru již v červenci) sice ze střednědobého pohledu snižuje inflační rizika i v Česku. Krátkodobě skrze nižší korunový úrokový diferenciál ovšem implikuje ČNB slabší korunu a krátkodobá výraznější pro-inflační rizika – tedy nutnost agresivněji zvyšovat české úrokové sazby.
Budou pokračovat intervence na podporu koruny?
Z výroků guvernéra Rusnoka vyplynulo, že intervence na podporu koruny se technicky vzato dají vypnout nebo změnit každý týden. V stávající bankovní radě má zatím pokračování intervencí (jako doplňkového nástroje) výraznější podporu.
Není jasné, jak tomu bude v bankovní radě obnovené, předpokládáme však, že by nedávalo smysl intervence vypnout, aniž by “obměněná” bankovní rada korunu podpořila dalším růstem úrokových sazeb.
Pokud by bankovní rada vypnula intervenční režim a současně neslíbila trhům další růst úrokových sazeb, koruna by pravděpodobně výrazněji oslabila a tlačila domácí inflaci dál vzhůru. Takovému scénáři však dáváme velice nízkou pravděpodobnost.