Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.
"Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň," prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní neočekává, že by Moskva ve čtvrtek po skončení pravidelné údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovila dodávky. Evropský blok by se měl připravit i na reálnou možnost úplného odstřižení od ruského plynu, řekla šéfka komise. EU podle ní dokázala naplnit plynové zásobníky průměrně z 64 procent a zvýšila nákupy z jiných zdrojů o tři čtvrtiny, bez úspor to však stačit nebude.
Brusel dnes odhadl, že plné odpojení ruského plynu by mohlo snížit hrubý domácí produkt EU o 0,9 až 1,5 procenta. Pokud se na něj unie připraví už nyní, může omezit ekonomický dopad rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o třetinu, uvedla komise.
#MMF v případě ruského embarga na #zemníplyn varuje před #recese ve východní #Evropa i #Česko - https://t.co/VC90HObLEF pic.twitter.com/WJ0PhbhsyZ
Úspory se mají týkat
období od začátku letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle EK
všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny. Pokud bude některá země chtít požádat další státy o solidaritu, bude muset nejprve dokázat, že sama sáhla k potřebným úsporám. Státy by do konce září měly aktualizovat své národní energetické plány a jasně vytyčit, jak chtějí úspor dosáhnout.
Členské země mají podle komise například možnost podporovat firmy, které se zasadí o snížení plynové spotřeby. Unijní exekutiva zároveň upravila pravidla pro státní podporu firem, které začnou využívat energii z obnovitelných zdrojů, Nárok na podporu budou mít podle komise například při přechodu na vodík či bioplyny včetně biometanu.
O návrhu by příští úterý měli jednat unijní ministři energetiky, jejichž schůzku za české předsednictví povede ministr průmyslu Jozef Síkela. Ten minulý týden zdůraznil, že se chce vedle úspor zaměřit zejména na vzájemnou solidaritu. Na tu však podle diplomatů mají zatím rozdílné názory některé země západní či severní Evropy, které jsou na ruském plynu méně závislé, a státy východního křídla EU včetně Česka, u nichž ruské dodávky dosud zabezpečovaly většinu plynové spotřeby.
Česko možná v úsporách nebude muset jít na víc než dvojnásobek
Česká republika podle odhadů odborníků zřejmě nebude muset snížit svou spotřebu plynu o více než 30 procent. Vyplývá to z realistických scénářů možného omezení dodávek ruského plynu do Evropy. Propočty možných nutných úspor plynu v souvislosti s omezením jeho dodávek udělali odborníci z poradenské firmy EGÚ Brno. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent.
Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.
Odborníci z EGÚ Brno modelovali pět různých scénářů vývoje. Scénáře se liší především množstvím dovezeného plynu a jeho vývoj v různých obdobích roku. Pouze jeden scénář pracuje s dovozem, který zahrnuje provoz plynovodu Nord Stream 1 a také se skutečností, že dodávky do ČR budou konstantní na úrovni průměru roku 2022. Všechny ostatní scénáře se soustředí na dodávky z jiných než ruských zdrojů.
Dva realistické scénáře počítají se snížením zásobování ČR ruským plynem meziročně o 42 a 50 procent, tedy zhruba polovinu. Pokud by se dodávky plynu snížily o 42 procent, Česká republika by musela uspořit 16 procent plynu. V případě poklesu dodávek zhruba na polovinu by republika musela ušetřit téměř čtvrtinu spotřeby. Oba scénáře počítají již s plným provozem terminálu na stlačený zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Do konce letošního roku by z Nizozemska měly podle odhadů EGÚ Brno proudit do ČR asi čtyři miliony metrů krychlových plynu denně, od Nového roku pak osm milionů denně, spustit by se totiž měla i druhá polovina LNG terminálu.
Optimistický scénář počítá s tím, že dovoz plynu oproti situaci před odstávkou plynovou Nord Stream 1 naopak vzroste a meziročně bude nižší o necelou čtvrtinu. Poté by ČR s využitím plynu z LNG terminálu nemusela svou spotřebu snižovat vůbec. Druhý optimistický scénář počítá s plným provozem plynovou Nord Stream, jeví se ale jako nepravděpodobný.
Pesimistický scénář odborníků z EGÚ Brno počítá s poklesem dodávek plynovodem Nord Stream 1 o 91 procent. Česko by v tomto případě muselo spotřebu plynu snížit o 61 procent. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů.
"Pokud se podle nejhoršího scénáře zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat spotřebu plynu. V opačném případě dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen," řekl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Rusko podle něj ale nebude chtít dodávky plynu zcela zastavit, přišlo by tím totiž o mocnou zbraň.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v úterý uvedl, že zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března, dodal.
Do ČR nyní i nadále proudí plyn z Německa v objemech dosahujících přibližně 60 až 90 procent průměru letošního roku. Jedná se o plyn, který do Německa dodávají přepravci z Norska, Nizozemska a Belgie. Zejména navýšení importu z posledně dvou jmenovaných zemí pomáhá Německu a ČR dočasně se obejít bez ruského plynu. Při snížení dodávek plynu o polovinu by bylo možné těžit ze zásobníků plynu až do 22. ledna, snížení dodávek o 42 procent by možnou těžbu prodloužilo zhruba o týden.
Do ČR nyní podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly proudí asi 34 milionů metrů krychlových plynu denně. Denní spotřeba ČR nyní činí asi devět milionů metrů krychlových, 15 milionů se vtláčí do zásobníků. zbylý plyn přes ČR pouze proudí jako přes tranzitní zemi. MPO chce podle něj snížit spotřebu například úpravou hygienických norem, úpravou vyhlášky o vytápění nebo osvětovou kampaní.