Česká republika musí být s případným dalším utahováním měnové politiky obezřetná, protože domácí i světová ekonomika zpomaluje, řekl ve svém prvním mediálním vystoupení po zahájení svého funkčního období jeden ze tří nových členů bankovní rady centrální banky Jan Frait.
Úrokové sazby jsou již dostatečně vysoké na to, aby omezily poskytování úvěrů, spotřebu a investice, řekl Jan Frait novinářům. Zatímco inflace má v nadcházejících měsících zrychlit na přibližně 20 %, pravděpodobně dosáhne letos vrcholu na podzim a centrální banka by podle něj měla na svém příštím zasedání 4. srpna zaujmout prozíravější pohled.
"Já určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem," řekl v pondělí Jan Frait. "Bude to hodně o diskuzi v bankovní radě a vyhodnocení těch signálů, které přicházejí a které jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním. Ale samozřejmě ta situace se může měnit."
Rostoucí globální náklady na energii a tlaky přehřátém trhu práce a nemovitostí vytlačily minulý měsíc růst spotřebitelských cen na 17,2 %, což je nejrychlejší za tři desetiletí. Zároveň se předpokládá, že ekonomika prochází mírnou recesí, protože nedostatek všeho od čipů po pracovníky způsobuje narušení klíčového zpracovatelského průmyslu.
Centrální banka za poslední rok zvýšila svou hlavní sazbu o 675 bazických bodů, přičemž posledním krokem bylo zvýšení o 125 bazických bodů v červnu. To bylo těsně předtím, než prezident Miloš Zeman, kritik agresivního utahování, provedl změny v bankovní radě výměnou členů, kteří zvýšení podporovali.
Frait byl dříve šéfem oddělení finanční stability banky a dříve působil v její politické radě v letech 2000 až 2006. Řekl, že není proti nedávné praxi centrální banky prodávat devizové rezervy, aby se zabránilo znehodnocení koruny, pokud je intervence „relativně dočasná“ a nevytváří dojem závazku. „Nejsem velký zastánce dlouhodobějšího intervenování, ale ve specifických situacích, kdy je šok do platební bilance, je určitá přítomnost na trhu normální.“ Dodal, že je "se současnými úrovněmi kursu koruny skutečně spokojen". "Musím říci, že mi to docela konvenuje.“
Šestapadesátiletý ekonom také řekl, že je "spíše zastáncem relativně přísnější měnové politiky v delším období" a že by v příštích letech rád viděl sazby v průměru vyšší než v předchozí dekádě. Upřednostňuje přitom cílování inflace ve vzdálenějším horizontu, než je standardních 12–18 měsíců, které lépe odráží dlouhodobější faktory, jako jsou úvěrové standardy a ceny aktiv, které je obtížnější zachytit stávajícími prognostickými modely.
Takový přístup by podle Fraita umožnil centrální bance nyní zvyšovat sazby méně agresivně a také je v budoucnu snižovat pomaleji. "Znamená to, že nepůjdeme z jednoho extrému do druhého," řekl. "Naše současná měnová politika je již poměrně restriktivní."
Scénář recese
Tento pohled se podobá takzvanému alternativnímu scénáři centrální banky, který předpokládá, že se tvůrci politik zdrží dalšího zpřísňování a inflace dosáhne 2% cíle za dva roky.
Podle Fraita se domácí i globální ekonomika „výrazně posunula směrem ke scénáři recese“. Přesto se česká spotřebitelská poptávka a cenové tlaky mohou projevit jako trvalejší, než se v současnosti předpokládá, což by si podle něj mohlo vyžádat další utažení. "Situace se samozřejmě může změnit," řekl Frait. „Já v žádném případě nevylučuju, že by sazby dál rostly, ať již teď nebo někdy v brzkém horizontu.“
Zdroj: Bloomberg, ČNB