Ekonomika eurozóny se už dostal do "mírné recese", kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve své zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne o 0,1 procenta a ve čtvrtém kvartálu o 0,2 procenta.
S ohledem na výkon ekonomiky bloku 19 zemí platících eurem od dubna do června ekonomové UBS zlepšili celoroční výhled. Prognózu růstu pro rok 2023 snížili z 1,2 na 0,8 procenta.
"Vzhledem k dalšímu výraznému růstu cen energií, který znamená další tlak na spotřebu domácností a fixní investice, nyní očekáváme, že eurozónu postihne technická recese," uvedli ekonomové pod vedením Reinharda Cluseho. Za technickou recesi se obvykle považují dvě čtvrtletí poklesu za sebou.
Zásadním předpokladem je, že zemní plyn bude dál zdražovat, ale nenastane jeho vážný nedostatek. Pokud by bylo nutné zavést příděly, "ekonomické škody by byly pravděpodobně mnohem horší", uvedla UBS.
Její pesimistický výhled koresponduje se čtvrteční zprávou mnichovského ekonomického institutu Ifo. Podnikatelská nálada v Německu v srpnu podle ní zůstala na nejslabší úrovni za poslední dva roky a proti červenci se ještě zhoršila. Podle středeční statistiky společnosti S&P Global obdobně aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v srpnu prohloubila pokles, v němž se ocitla už v červenci, .
Na pesimismu nabraly také odhady analytiků banky . Předpovídají hlubší pokles v eurozóně než dříve, a to počínaje čtvrtým čtvrtletím.
"Očekáváme dlouhodobější dopad energetické krize, který se protáhne do příštího roku. Máme za to, že vyšší ceny a nejistota ohledně dodávek energií budou přetrvávat i v zimě 2023-2024," uvedli analytici v čele s Jensem Eisenschmidtem. "Ne vše je však chmurné a stále si myslíme, že po tomto slabém období bude následovat oživení, které bude podpořeno oživením soukromých a veřejných investic," dodali.