Evropská centrální banka dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Centrální banka eurozóny se tím snaží zkrotit rekordní inflaci, která přestřeluje cíl ECB již více než dvojnásobně. O tři čtvrtě procentního bodu ECB ještě nikdy sazby nezvýšila. Pracovníci ECB zároveň zhoršili svoje odhady inflace i hospodářského růstu v eurozóně a centrální banka upozornila, že k dalšímu zvyšování může přistoupit i na příštích několika zasedáních.
"V současnosti se očekává, že inflace dosáhne průměrné úrovně 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024," uvedla ECB k odhadům svého odborného aparátu. "Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání," stojí v dnešním prohlášení ECB.
V srpnu utíkala inflace v zemích eura meziročním tempem 9,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku spotřebitelské ceny v eurozóně minulý měsíc vzrostly o 4,3 procenta.
Pokud jde o odhad hospodářského růstu eurozóny, pracovníci ECB nyní očekávají, že ekonomika poroste tempem 3,1 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024. "Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů," vysvětlila ECB.
Celkově jsou nové odhady růstu a inflace horší, než ECB předpokládala v červnu (červnová prognóza je v diagramu bíle). Pouze nový odhad letošního růstu je mírně lepší, v červnu byl 2,8 procenta:
Zvýšení úrokových sazeb se na trzích předpokládalo, otázkou bylo jenom o kolik. Trhy, podpořené jestřábími slovy některých konzervativních členů bankovní rady, pracovaly s více než 80% šancí nárůstu sazeb o 75 bazických bodů. Také těsná většina ekonomů, které oslovila agentura Reuters, 75bodový krok očekávala.
Vývoj kurzu eura k dolaru online:
ECB nicméně stála před složitým rozhodováním. Astronomické ceny energií téměř jistě zatáhnou blok do hospodářské recese, kterou by agresivní ECB mohla ještě přiživit, obzvláště pokud budou narůstat výpůjční náklady vládám. Proti nabídkové inflaci jsou navíc centrální banky bezmocné. Až bude tedy inflace sama od sebe ustupovat, budou v ekonomice pořád působit vyšší sazby, pro které se centrální bankéři rozhodují nyní. Velký skok v sazbách jde kromě toho proti proklamované mantře ECB o pozvolnosti.
Naopak opatrný krok mohl ještě více rozdmychat dlouhodobá inflační očekávání a poškodit kredibilitu ECB jakožto instituce s mandátem bojovat proti inflaci. Také by mohl oslabit euro, které se jenom složitě odráží od dvacetiletého minima pod 0,99 EURUSD, na které se propadlo tento týden po ruském zastavení plynovodu Nord Stream I. Slabé euro (k dolaru letos už o více než -13 %) může skrze dražší dovoz ještě více zhoršit inflaci. Ani hlasitý výstřel ECB ale podle některých názorů nemusí euro probrat k životu.
Pro výrazný krok naopak mohla hovořit právě hrozící recese. Až bude hospodářský útlum patrnější, bude ECB svoji případnou razanci jenom obtížně komunikovat, podotkla agentura Reuters. Někteří centrální bankéři se dokonce určité mělké recesi úplně bránit nemusí, protože by mohla pomoci firmám, které teď složitě shánějí pracovníky.
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility budou s účinností od 14. září zvýšeny na 1,25 %, 1,50 % a 0,75 %.
"Tento zásadní krok zrychluje přechod od převládající vysoce akomodativní úrovně úrokových sazeb k hodnotám, které zajistí včasný návrat inflace ke střednědobému 2% cíli ECB," uvedla banka. Její šéfka Christine Lagardeová pak na tiskové konferenci uvedla, že o dalším zvyšování se bude rozhodovat jednání od jednání na základě dat. 75bodové zvýšení není normou. Pokud ale data ukážou na "velký" hike, ECB k němu přikročí.
V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Zdroje: ECB, Reuters, ČTK, Bloomberg