Obavy ze zimního tlaku na energie zvyšují riziko recese v eurozóně na nejvyšší úrovně od července 2020. Na příštích 12 měsíců odhadují ekonomové oslovení agenturou Bloomberg pravděpodobnost poklesu ekonomiky ve dvou čtvrtletích za sebou na 80 % oproti 60 % v předchozím průzkumu. A Německo, největší ekonomika unie a jedna z nejvíce ohrožených omezením dodávek plynu, podle nich klesne již v tomto čtvrtletí.
Poté, co Rusko omezilo dodávky plynu do regionu, se evropské domácnosti a firmy připravují na možnost přídělů energií a další překážky v zásobování. Podnikatelské průzkumy signalizují, že aktivita od července klesá a známek zlepšení v blízké budoucnosti je málo.
Vedle toho Evropa bojuje s rekordně vysokou mírou inflace. V posledních třech měsících roku se očekává, že by mohla dosáhnout vrcholu na 9,6 %, což je téměř pětinásobek cíle Evropské centrální banky. Respondenti se domnívají, že se k 2% cíli přiblíží až v roce 2024.
Přestože představitelé ECB na zářijovém zasedání počítali s tím, že ekonomika eurozóny bude pouze stagnovat, nikoli klesat, stále více bijí na poplach kvůli výhledu růstu a inflace. Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové odůvodnili větší zvýšení sazeb svým odhodláním krotit růst cen. Ekonomové se ale domnívají, že na takové kroky už je pozdě. Respondenti nyní odhadují, že ECB pozastaví cyklus zvyšování sazeb dříve a do února zvýší depozitní sazby na vrchol 2 %. Více než polovina jich očekává, že na příštím zasedání ECB v říjnu se sazby zvednou o 75 bazických bodů.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane minulý týden řekl, že neobvykle velké zvýšení úrokových sazeb ECB tento měsíc bylo „přiměřené“, přičemž signalizoval, že další navýšení budou pravděpodobně menší. Další představitelé ECB ale po posledním rozhodnutí řekli, že nevylučují další zvýšení o 75 bazických bodů.
Zdroj: Bloomberg