Mezinárodní měnový fond vyzývá britskou vládu, aby přehodnotila plánované snížení daní. Centrum pozornosti je ale na Bank of England, která v případě výrazného fiskálního uvolnění bude muset reagovat a agresivně zvedat sazby. Pro Bloomberg to uvedla Janet Henry, která působí jako hlavní ekonomka v . Podle této banky v britské ekonomice vzrostou kvůli fiskálnímu uvolnění již tak vysoké inflační tlaky. A sazby BoE se do března příštího roku dostanou na 4,25 %. Jak vidí ekonomka další vývoj ve Velké Británii, Evropě a Číně?
Henry připomněla, že v srpnu BoE hovořila o výrazném poklesu inflace během následujících dvou let. Trhy ale nyní podle ekonomky volají po prudkém zvyšování sazeb a „toho se jim pravděpodobně v listopadu dostane“. Jak bylo uvedeno, podle by se v prvním čtvrtletí příštího roku měly sazby BoE dostat na 4,25 %. Ovšem s tím, že v případě rozdílného vývoje jsou pravděpodobnější sazby vyšší než nižší. Trhy pak podle ekonomky implikují sazby ve výši 6 %, ale „BoE samozřejmě nyní neřekne, že půjdou na tuto úroveň.“
Henry míní, že pokud se sazby BoE dostanou nad 4 %, už to bude výraznou brzdou pro celou ekonomiku projevující se mimo jiné přes sazby hypoték. Již nyní se přitom britské hospodářství nachází v útlumu a recese podle ekonomky potrvá ještě několik čtvrtletí, čehož si je centrální banka vědoma. Nic na tom nezmění ani zmíněné fiskální uvolnění. Britské hospodářství je také propojeno s eurozónou, která podle ekonomky bude ještě několik čtvrtletí procházet útlumem.
Zatímco v Číně se hovoří o ekonomickém útlumu spojeném s deflačními tlaky, v Evropě je spojen s tlaky inflačními. Na nich se podepisují ceny energií, ale jak připomněla ekonomka, probíhají i jednání o vyšších mzdách. ECB si v takovém prostředí nemůže dovolit jakýkoliv signál, „že si vybere pauzu.“ Musí totiž držet inflační očekávání na uzdě, a tudíž utahovat monetární politiku.
Čínská ekonomika slábla již ve druhém čtvrtletí, její silnou stránkou byly doposud exporty. S popsanou situací v Evropě a podobným vývojem v některých jiných ekonomikách se ale dá čekat, že slabost se projeví rovněž na straně čínských vývozů. Důležité tak bude, co se stane s domácí poptávkou. Henry míní, že nelze očekávat oživení ve tvaru V i proto, že se nedá čekat razantní otevírání čínské ekonomiky. Tedy razantní změna pandemické politiky čínské vlády.
Na závěr rozhovoru hovořila ekonomka o tom, že v případě Velké Británie se může hovořit o měnové krizi. V jádru věci jde ale o obavy z udržitelnosti dvojího deficitu. Tedy deficitu obchodní bilance a deficitu rozpočtového. Dvojí deficity jsou tu podle ekonomky „v mnoha ohledech vyšší než během sedmdesátých let“. To se odráží v úvahách o udržitelnosti fiskální politiky a platební bilance. „Manifestuje se to na měnovém kurzu, ale nejde o měnovou krizi,“ uzavřela ekonomka.
Zdroj: Bloomberg