Aktualizováno Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září znovu zhoršily, zejména kvůli poklesu objemu výroby i nových zakázek při vysokých inflačních tlacích. Index nákupních manažerů (PMI) ukázal zhoršení čtvrtý měsíc v řadě. V září byl pokles nejvýraznější, když PMI činil 44,7 bodu, v srpnu to bylo 46,8 bodu. Je to největší pokles od května 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. V obdobném duchu vyznívají i indikátory z Německa či eurozóny, což potvrzuje, že třetí čtvrtletí bylo již citelněji ve znamení ekonomického zpomalování. Inflační tlaky se v září opět zvýšily.
Poslední data podle firmy ukázala na prudké zhoršení provozních podmínek v celém českém zpracovatelském sektoru. Poklesly i nové zakázky, a to nejvíce za poslední dva roky. Na rozdíl od předešlých měsíců se opět zvýšil počet zaměstnanců. Výrazně klesla rozpracovanost, což je podle S&P Global důsledek náborů zaměřených na zpracování nedodělků.
Rostou ceny energie a materiálů, což firmy promítají do vyšších prodejních cen. Inflace ale tlumí poptávku domácích i zahraničních zákazníků. Náklady výrobních firem se v září dále citelně zvýšily následkem vysokých cen energií a cen materiálů. Trend mírnějších cenových tlaků pozorovaný v minulých několika měsících se tak v září opět otočil. Firmy vyšší náklady přenášely na klienty a růst cen výstupů pak v září také zrychlil.
"Riziko růstu cen neustupuje a pokračující vysoká míra inflace velmi pravděpodobně bude dál mařit prodejní snahy. Očekávání výroby v příštím roce následně klesla, s pesimistickým výhledem zaregistrovaným poprvé od května 2020. Předpokládáme, že průmyslová výroba v roce 2022 vzroste o pouhé 0,3 procenta," uvedla k výsledkům PMI vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.
Nová předstihová data z průmyslu za září tak příliš optimismu nepřináší, uvedl v komentáři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Poptávka dále klesá, což snižuje výrobu i nové zakázky a vyhlídky firem ohledně budoucnosti se dostaly na nejslabší úroveň za poslední dva roky. Inflační tlaky se po několik měsících mírného snižování opět zvýšily následkem růstu cen energií a materiálů.
V obdobném duchu podle něj vyznívají i PMI indikátory v Německu a eurozóně, které v září také dále poklesly a celé třetí čtvrtletí se pohyboval pod 50bodobou hranicí. Ačkoli dosavadní tvrdá data z tuzemského průmyslu byla doposud příznivější díky obnovené výrobě automobilů, poslední předstihové indikátory vesměs naplňují obavy, že tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí již poklesne.
Zdroj: ČTK, ČBA