ČNB dnes ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 procentech, diskontní sazba na 6 procentech a lombardní sazba na 8 procentech. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny se na trzích obecně očekávalo. Bankovní rada na svém dnešním jednání současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni, vyplývá ze slov guvernéra Aleše Michla.
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. V letošním druhém pololetí sedmičlenná rada vždy rozhodla o zachování sazeb, jejich další zvýšení dosud podporovali pouze viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub.
Pro její dnešní ponechání hlasovalo pět členů rady, dva zvedli ruku pro zvýšení 2T repo sazby na 7,50 %.
ČNB dnes "současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni," stojí v prohlášení centrální banky po dnešním rozhodnutí.
Podle guvernéra Michla je nutné se připravit na to, že lednová inflace bude ještě vysoká. Dále lze ale podle něj očekávat "podstatné" snížení inflace.
ČNB si dnes zcela nezavřela dveře k případnému zvýšení sazeb. Michl zdůraznil, že se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby ČNB jsou na svém vrcholu. "Očekávání trhu, že sazby v první polovině roku nezvýšíme, se nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste riziko poptávkové inflace," řekl. Upozornil také, že bankovní rada dnes vůbec nejednala o možném snižování sazeb. "Vůbec to není na pořadu dne," řekl.
Poptávkové tlaky se ale již zmírňují, konstatovala dnes také centrální banka. HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku poklesl mezičtvrtletně o 0,2 procenta, připomněla banka. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.
Guvernér zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne ke dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 procenta, což bylo méně než v listopadu odhadovala ČNB. Michl ale upozornil, že je to důsledek metodiky započítání úsporného tarifu na energie. "V lednu tento efekt vyprchá a inflace se přiblíží 20 procentům," upozornil. Na této úrovni by ale podle něj mělo tempo růstu cen kulminovat a v následujících měsících inflace zpomalí.
Vývoj kurzu české koruny k euru online:
ČNB si rétoricky "musí nechat prostor pro případné zvýšení, ale to je nyní nepravděpodobné," napsal v dopoledním komentáři hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk. "Zároveň se může bez problému dál hlásit k usměrňování kurzu koruny, pokud to bude třeba," podotkl také.
Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zdroje: ČNB, ČTK, Patria.cz