Jakub Steiner, jeden z nejúspěšnějších českých ekonomů, profesor na Univerzitě v Curychu a na ekonomickém institutu CERGE-EI, je hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér. Co nám říká o světě kolem nás teorie her? Proč se ve skutečnosti často rozhodujeme iracionálně? Proč teorie nerůstu v podstatě chce, abychom se všichni měli „stejně blbě“? Nakolik racionální či iracionální je rozhodování ve světě financí, investování a tradingu a proč? Máme mít důvěru v mainstreamovou ekonomii? Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud.
Na úvod tři ekonomická témata pro hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše:
Jak česká ekonomika vystupuje nebo nevystupuje z recese?
„Signály jsou docela smíšené, v prvním kvartále jsme zůstali ještě technicky v recesi a když se díváme na start druhého kvartálu, tak je zatím relativně slabý. Důvodem je především zhoršující se nálada v proexportně orientovaném průmyslu, což je vlastně trochu znepokojující,“ říká Jan Bureš s tím, že doposud jsme zažívali primárně spotřebitelskou recesi. „Padající příjmy domácností tlačily dolů spotřebu šest kvartálů v řadě. Teď dochází ke stabilizaci útrat domácností, ale na druhé straně se začíná dostávat do potíží exportně orientovaný průmysl, který nám dosud pomáhal,“ dodává. Firmy hlásí slabší zakázky ze zahraničí, což z oživení může udělat stagnaci a podle Jana Bureše rozhodně ve druhé půlce roku nebude silné.
Co čekat od automotive?
„Teď v automotivu všechno dobré,“ říká k tahounu a lídrovi českého exportního průmyslu Jan Bureš. „Bohužel v podhoubí je ale řada problémů při pohledu do budoucna,“ varuje ale hlavní ekonom Patria Finance s tím, že sektor dohání výpadek z pandemie covidu, ale toto dohánění ztraceného času maskuje hlubší strukturální problémy. Celkově výkon evropského automotive neroste tak, jako například v Číně, což je podle Jana Bureše spojeno s taháním za kratší konec u elektromobility. „A to je do budoucna pro český automotive potenciální problém,“ soudí.
Odráží se hypoteční trh v Česku ode dna?
Velký důvod k otevírání šampaňského podle Jana Bureše zatím není. Ač vidíme v květnu zhruba 10% oživení, úrovně jsou stále relativně nízké. „O 40 procent níže meziročně. Ochota domácností, utrácet za něco výrazného – až na nejvyšší příjmové skupiny – je pořád velice nízká a to si myslím, že bude rozhodující pro vývoj na realitním trhu. Já tam nějaké dramatické oživení v nejbližších kvartálech rozhodně nečekám,“ uzavírá úvodní ekonomická témata Jan Bureš.
Host MakroMixéru Jakub Steiner – teoretický fyzik, respektovaný ekonom
Hostem aktuálního dílu podcastu Makro Mixér je Jakub Steiner, jeden z nejúspěšnějších českých ekonomů, absolvent teoretické fyziky, profesor na univerzitě v Zürichu a na ekonomickém institutu CERGE-EI, jehož zaměřením je především teorie her a behaviorální ekonomie. Jak se uděje cesta od teoretického fyzika v ekonoma?
Jakub Steiner dříve pracoval i pro organizaci Člověk v tísni, která společně se sametovou revolucí měla vliv na jeho budoucí výběr témat, kterým se chce věnovat. Konkrétně pozorování určitých podskupin společnosti a toho, jak se společnost dokáže ze dne na den překlopit z jednoho rovnovážného stavu do druhého, ho přivedlo k prvnímu zkoumání kariéry – koordinační hrám. Jakuba Steinera fascinovala v této rovině i Sametová revoluce a první část kariéry věnoval tématům „rovnováhy“ mezi určitými skupinami ve společnostmi a jejím proměnám.
Jan Bureš se v této rovině dotazuje na jeho úvodní výzkumné práce, týkající se romské komunity. „Obecný princip ekonomie je snažit se vysvětlit lidské jednání, Romů, neromů, Čechů, Vietnamců, na základě nějakých racionálních pohnutek,“ Říká Jakub Steiner ke své dřívější práci na téma romské problematiky. Ačkoli se romské komunitě nevěnuje již 25 let, sociální témata mu nejsou cizí.
Jeho dalším projektem, na kterém se podílel ještě před několika lety, je totiž brněnský Rapid Re-Housing, který zajišťuje lidem v nouzi bydlení. „Je to projekt na pomezí výzkumu a zároveň praktické sociální práce – jak pomoci městům skrze sociální bydlení v pomoci s bezdomovectvím,“ přibližuje Steiner.
Pozornost jako významná komodita
Jakub Steiner zkoumá i manipulaci s lidskou pozorností včetně reklamy a marketingových triků, navozuje moderátor podcastu Robert Břešťan. „Ekonomové vnímají, že se pozornost lidí stala jakousi ‚novou ropou‘ a mnoho společností se ji snaží získat pro sebe poskytováním mediálního kontextu např. formou zábavných videí a tuto pozornost následně převádějí na reklamu, se kterou se obchoduje. Jako vědci – ze sociálních oborů či informatici - zatím nemáme hotové dobré koncepty, jak tuto pozornost měřit, popsat. Proto existuje spousta výzkumů, které tuto „novou komoditu“ dokáží matematicky popsat a změřit,“ shrnuje Jakub Steiner.
Teorie her…
Výraznou oblastí, kde se Jakub Steiner dlouhodobě profiluje, jsou teorie her. „Jedná se o obecnou matematickou teorii, která se zabývá všemi lidskými interakcemi. Asi nejlepší příklad, na kterém je možné tuto teorii aplikovat, představují dražby. Je to lidská interakce, lidé aktivně přihazují na předměty, o které mají zájem a přihazují tak agresivně, jak čekají, že bude přihazovat okolí. … Dražby se staly tématem pro několik dalších vědeckých oborů, specialistů,“ ziňuje v podcastu Jakub Steiner.
…a bank runs v bankovnictví
Ve spojení s bankovním prostředím jsou typické tzv. bank runs. „Pokud nastane situace, kdy převládá názor, že tento 'běh' nastane, je racionální, aby se k němu člověk připojil, před banku se postavil, což představuje koncept sebenaplňujícího se očekávání,“ shrnuje ve stručnosti Jakub Steiner. Připomíná run na Sberbank zhruba před rokem. Proč runů na banky dnes již tolik nemáme? Ekonom akcentuje regulaci. Jan Bureš připomíná nedávný případ pádu Silicon Valley Bank a téma koordinace „postižených“ například cestou sociálních sítí.
Pro změnu bankovního prostředí a jejich stabilitu mohou být zásadní „elektronické peníze“. Uvažuje se o tom, že tento typ peněz by vydávala centrální banka, což by mohlo narušit stabilitu soukromého bankovního sektoru. Této obavě se už nyní věnuje velké množství odborníků, kteří se snaží zajistit zmiňovanou stabilitu, zmiňuje Jakub Steiner.
Slabina teorie her?
Jedna ze slabin teorie her je, že rovnovážných vztahů a racionálních výsledků může být mnoho a není možné vědět, co lidstvo povede k tomu, jakého stavu nakonec dosáhnou. „Teoreticky je možné, že bychom se zítra všichni vzbudili s myšlenkou, že absolutně nedůvěřujeme českému zřízení a připojili se k sektě lidí, kteří volají po československém zřízení,“ zmiňuje podcast a přechází také k tématu ruské invaze na Ukrajinu.
Behaviorální ekonomie a racionalita jako toxický pojem
Tento typ ekonomie zkoumá především jak a proč se lidé odchylují od racionálního chování. Příkladem může být neschopnost a neochota lidí měnit názory pod vlivem nových důkazů, což může být zapříčiněno náročností novou informaci zpracovat, jelikož je v tu chvíli nucen vyvinout zájem a určitou energii na porozumění.
Pohled na to, co je a není racionální je velice individuální. V případě použití tohoto pojmu vědcem se jedná o přesnou definici, se kterou opět nemusí většina lidí souhlasit. Racionální uvažování je mnohdy ovlivněno i emocemi, které mohou mít, ja vliv pozitivní, tak negativní. „Když se snažíme v argumentech druhému vysvětlit, že jeho postoj je či není racionální, většinou to vede k nedorozumění,“ upozorňuje Steiner. „Racionalitu jsme zobecnili natolik, že racionální je takřka vše,“ dodává k vědecké snaze uchopit, co je a co není racionální.
Přehlcení informacemi vede k narušení naší racionality
Díky rychlosti, kterou se v dnešní době data šíří dochází k přehlcení informacemi, které člověk nemá prostor řádně zpracovat a dochází také odtud k narušení racionality jednání. Příkladem zde mohou být i finanční trhy, kdy se dealeři musí rychle rozhodovat, nakupovat, prodávat, pracovat s omezeným výsekem informací. Toto téma se stává společným pro několik vědních oborů – společenských věd, ekonomie, sociologie.
Pohled na teorii nerůstu a politickou neprůchodnost
„Spíše než teorie je to normativní apel, který říká, že bychom měli zastavit růst, protože ekonomické aktivity způsobují negativní externality, zejména změny globálního klimatu. Mezi akademickými ekonomy, mezi které se počítám, je to teorie nepopulární,“ říká Jakub Steiner na adresu v posledních dnech mediálně skloňované teorie nerůstu s tím, že ekonomové berou vážně externality, ale měli by se zabývat přímo těmi externalitami, nikoli bojovat prostředím nerůstu. „Růst samotný vytváří prostředky, které nám pomohou mitigovat tyto dopady, emise,“ akcentuje ekonom s tím, že růst obsahuje také spoustu výstupů, které nejsou hmatatelné. "Když zajdete na dobrý film, ta karbonová stopa bude minimální a radost z něj obrovská. A dnes se většina ekonomických činností právě i cestou růstu překlápí od té ropy a uhlí k těm dobrým filmům nebo jiným typům informací," uvažuje.
Jakub Steiner také uvádí, že pokud nahlédneme na celosvětový HDP, český občan je zhruba dvakrát bohatší, než je celosvětový průměr. Pokud bychom pak podle něj přijali premisu nerůstu, znamenalo by to, že bychom postupně museli polovinu odevzdat, abychom se v souladu s teorií nerůstu měli „všichni stejně špatně“. Což by dle ekonoma neprošlo ani politickým procesem…
Akademický svět v Česku a v zahraničí
Co je třeba v Česku posunout či změnit, abychom měli kvalitní experty, vzešlé z našeho školství? „České vědě se daří středně. Jsme o řád lepší, než na Slovensku a ve středoevropském regionu obecně, jsme o řád horší, než na západě,“ míní Steiner a pokračuje. Věda má podle něj obrovskou setrvačnost. Pokud byl Oxford dobrý před dvěma sty let, je dobrý dnes a dá se očekávat, že bude dobrý za dalších sto let. Podobné lze čekat u Česka proti současnému stavu, domnívá se ekonom.
Čím vědě pomoci? Neškrtat peníze, rozumně je alokovat. Řízení univerzit je podle ekonoma velmi obtížný obor a na jedné straně podle ekonoma i univerzity fungují z části na bázi sebenaplňujícího se proroctví – instituce je kvalitní pro svou pověst a pak i fakticky… Co ještě českou vědu kultivuje a co by ji kultivovalo ještě více? Poslechněte si také v podcastu a na závěr přeci jen jedno konkrétní jméno. „Zmíním osobu, která českou vědu zlepšuje a žene kupředu. Profesor Zdeněk Strakoš, který propaguje a pomáhá českým žadatelům o náročné evropské granty. Organizuje workshopy, pomáhá se seznámit, se zpětnou vazbou, s grantovými tématy,“ děkuje na závěr Jakub Steiner, český ekonom, profesor na univerzitě v Curychu a na ekonomickém institutu CERGE-EI.
Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
