Na čem stojí fotbalový byznys? Dá se na něm vydělat? Co se na českém fotbale změnilo k lepšímu, kdo vyhraje Euro 2024 a proč byly (a jsou) na prodej asi všechny české kluby – kromě Sparty a teď nejspíš i Slavie… Také o tom je podcast MakroMixér, jehož hostem je expert (nejen) na ekonomiku fotbalu, novinář Luděk Mádl. Autor vlastního projektu Je to kulatý a spoluautor podcastu Nosiči vody. Tři ekonomická témata na úvod pro Jana Bureše tentokrát vystřídaly tři mýty o zavedení eura v Česku. Debata o euru si totiž začala žít svým vlastním životem, a tak se Jan Bureš zaměřil na tři nejpalčivější z nich. Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud.
První mýtus: Euro zlevní hypotéky
„To, že máme dražší financování, dražší úvěry, odvisí od toho, že chceme mít přísnější politiku a reagovat na vyšší inflační tlaky," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. "Vedle toho může být cena hypotéky tvořena rizikovou prémií, ale v tom hraje euro minimální roli." Euro jako takové tedy hypotéky nezlevní.
Druhý mýtus: Česká měnová politika nefunguje, protože máme vysokou inflaci
Vysoká inflace u nás je výsledkem toho, že čelíme trochu jiným asymetrickým šokům než eurozóna jako celek, říká Bureš. "Výrazně vyšší úrokové sazby u nás než v eurozóně přispěly k tomu, že úvěrová aktivita v Česku šla dolů a transmisní kanál tady fungoval," uvádí. Argument, že tu máme vysokou inflaci, a proto měnová politika nefunguje, není správný.
Třetí mýtus: Řecko by bez eura prosperovalo lépe
"Řecko vůbec není vhodným příkladem ani pro, ani proti přijetí eura," říká ekonom. Česko má z hlediska svých veřejných financí k Řecku hodně daleko. "A není ani ‚success story‘, jak tvrdí někteří zastánci eura." Dodává, že Řecko udělalo sice z rozpočtového hlediska velký pokrok, ale za tu cenu, že se svou úrovní HDP ještě nedostalo na výši před vstupem do eurozóny, uzavírá Bureš.
Teď už ale dejme prostor hostu aktuálního dílu podcastu MakroMixér. Je jím novinář Luděk Mádl. Autor vlastního projektu Je to kulatý a spoluautor podcastu Nosiči vody.
Prodeje fotbalových klubů
Slavii kupuje od čínské CITIC byznysmen Pavel Tykač, Slovan Liberec od Ludvíka Karla kupuje mladý podnikatel Ondřej Kania. Společné načasování je ale spíše shoda okolností, kdy byla snaha, aby informace proběhla ještě před Vánoci, myslí si Mádl. Na trhu je z hlediska fotbalových klubů k prodeji úplně všechno, domnívá se Mádl, snad jen s výjimkou Sparty. "Současným vlastníkům ani nejde o dobrou cenu, ale o to, aby nový vlastník garantoval rozpočet na další sezóny, aby z toho nebyla tragédie," říká Mádl.
Čínské vlastnictví Slavie
Do Slavie, i do několika strojírenských podniků, vstoupila čínská společnost CEFC, uvádí Mádl. Skrze ní přitekly do Slavie, do stadionu a do klubu v přepočtu asi 3 miliardy korun. "Nejprve to vypadalo, že přiletěl pohádkový dědeček, ale ukázalo se, že je to v podstatě letadlo. Nastal krizový moment a zbývající aktiva převzala státní čínská společnost CITIC," dodává Mádl. V tento moment začali Slávisté shánět nového investora. "Není tajemstvím, že v listopadu byl pan Tvrdík v Číně, kde se setkal i s čínským premiérem. A hlavní agendou bylo domluvit, aby Číňané s transakcí souhlasili," doplnil.
Vlastnictví klubu ekonomický profit nepřináší
Daniel Křetínský se v nedávných rozhovorech vyjádřil, že vlastnit fotbalový klub je stres a že toho jako vlastník může ovlivnit velmi málo. Jaké benefity tedy přináší vlastnit fotbalový klub? "Motivace vlastnit klub jsou rozdílné," odpovídá Mádl. Společenský status hraje velmi důležitou roli. Vlastník může čerpat ze setkávání starostů a zástupců firem ve VIP části stadionu. Ekonomický profit má málokdo z vlastníků, přiznává novinář.
Co dělá úspěšného vlastníka klubu?
Z úspěšných vlastníků je na tom z dlouhodobého hlediska podle Mádla velmi dobře Ludvík Karl ze Slovanu Liberec. "Má pověst, že nikomu nedá ani korunu zadarmo." A optikou české ligy Liberec patří mezi několik málo klubů, kterým se podařilo získat mistrovské tituly a prosadit se v pohárové Evropě. Proč se Karl tedy klubu zbavuje? „Myslím si, že si už toho užil dost,“ domnívá se Mádl.
Výdělečnost českého fotbalu
Zde jsou nůžky ohromně rozevřené, přiznává Mádl. "Co řeknete o Spartě nebo Slavii je úplně jiné, než co platí o Českých Budějovicích nebo Karviné." Ale ve srovnání se západoevropskými kluby mají české kluby velice nízkou výtěžnost prodeje televizních práv, podotýká Mádl. "Všude na Západě je to alfa omega, kde trhy mají svou jistotu a je to dramatická součást rozpočtu. Ale u nás, kde má Sparta a Slavie rozpočet zhruba 800 milionů korun, tak dostanou zhruba 10 milionů korun za televizní práva."
Příspěvky UEFA
Kluby, které hrají skupinovou fázi evropského poháru, vydělají 100 – 200 milionů. "Když se Sparta několik let v řadě nedostala do základní skupiny evropských pohárů, tak to musel dolepit vlastník, případně se to lepilo prodejem hráče," uvádí Mádl k rozpočtu klubů. "Problém je u Viktorie Plzeň, která tak silného vlastníka nikdy neměla, takže každý rok se museli buď dostat do Evropy nebo prodat hráče," říká Mádl. Před pěti lety se Plzeň dostala do Ligy mistrů a vydělala v ní asi 700 milionů korun a následně se 3 roky do poháru nedostala a ocitla se v dluzích, dodává.
Prodeje hráčů
Český fotbal kolem roku 2000 byl schopný nabízet hráče, které šli přímo do Manchesteru, Liverpoolu. Potom přišel útlum, podotýká Mádl. "Najednou začalo platit, že aby se fotbalista z české ligy mohl prodat do lepšího klubu, tak musí hrát evropský pohár, aby si ho někdo všiml." Jako skvělý příklad z dnešní doby uvádí Jindřicha Trpišovského, kterému se podařilo prodat Tomáše Součka. "Toho původně nechtěli ani ve Viktorii Žižkov, za 15 milionů eur," říká Mádl. Český trh se tak podle něj opět stal zajímavějším.
Větší zájem o český fotbal
Pozitivní náhled na fotbal má nyní podle Mádla několik pilířů. Prvním z nich je práce marketingových týmu ve Spartě a Slavii, které na tom pracovali léta, myslí si Mádl. "Velkou roli v tom hraje i atraktivnost ligy, když se vzmátořila česká Sparta," pokračuje s tím, že u ostatních klubů "to už taková hitparáda není". Svou roli může hrát i to, že jsme si prošli covidem a "uvědomili jsme si, jak nás ten fotbal baví". Lidi na fotbal podle něj chodí, protože jsou zvyklí, potkávají lidi, které znají ze sektorů a protože návštěva stadionu se sama o sobě stala zážitkem, který poutá, uzavírá novinář.
Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
