Konec minulého roku se nesl ve znamení mírného oživení spotřebitelské poptávky. Maloobchodní tržby v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, zatímco v meziročním srovnání se podruhé v řadě dostaly do černých čísel (1,6 %). A to navzdory pokračujícímu poklesu tržeb za prodej potravin. Ty klesají již dvacátý měsíc v řadě a v porovnání s rokem 2019 zaostávají o celých 11 %.
Za celý minulý rok propadly maloobchodní tržby o rekordních 4,1 %, čímž překonaly už tak mizerný rok 2022, kdy došlo k poklesu o 3,8 %. Extrémně utlumené útraty domácností jsou primárně důsledkem vysoké inflace, respektive prudkého poklesu reálných příjmů. Svou roli sehrává také negativní sentiment domácností, který v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami na spořících účtech vedl k odkládání spotřeby ve prospěch hromadění úspor. Agregátní míra úspor vzrostla v minulém roce až k 19 %, přičemž dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 12 %.
Co znamenají tato čísla pro dnešní zasedání ČNB? Na jedné straně naznačují konec spotřebitelské recese a velmi pozvolný odraz ode dna. Stále ale platí, že je spotřeba významně utlumená – na předpandemickou úroveň ztrácí 6 %, nejvíce v Evropské unii. To z našeho pohledu nahrává dalšímu snižování úrokových sazeb z aktuálních 6,75 %. Jednoduše proto, aby centrální banka nežádoucím způsobem nebrzdila ekonomickou aktivitu v momentě, kdy dochází k jejímu křehkému oživení.
Centrální bankéři se dnes budou – na základě nové makro prognózy – rozhodovat mezi snížením sazeb o čtvrt, nebo půl procentního bodu. Konečné rozhodnutí zůstává, podobně jako na prosincovém zasedání, velmi nejisté. My však pod vlivem nedávných holubičích komentářů vidíme jako pravděpodobnější scénář snížení sazeb o 50 bazických bodů, v souladu s peněžním trhem. Zásadní argumenty ve prospěch razantnějšího kroku jsou ustupující obavy o silný lednový efekt přecenění – sami odhadujeme, že meziroční inflace na startu roku klesla lehce pod 3 %. A vzhledem k pozitivnímu inflačnímu výhledu na zbytek letošního roku není na co čekat, tak aby centrální banka nezůstala zbytečně za křivkou.
TRHY
Koruna
Před odpoledním zasedáním bankovní rady ČNB setrvává koruna těsně pod hranicí 25,00 EUR/CZK. Zklidnění posledních dnů dnes pravděpodobně vystřídá podstatně vyšší míra rozkolísanosti. V souvislosti se zasedáním ČNB vidíme dva možné scénáře bezprostředního kurzového vývoje. Pokud dojde k poklesu sazeb o 50bps (náš základní scénář), koruna se dostane do defenzivy a nad úroveň 25 EUR/CZK. Významnější oslabení však nečekáme vzhledem k tržním sázkám, které s razantním poklesem sazeb plně počítají. Scénář snížení sazeb o 25bps by tuzemské měně otevřel dveře k výraznějšímu - třebaže krátkodobému - posílení k úrovním 24,60-24,70 EUR/CZK. Kromě samotné změny úrokových sazeb však může koruna reagovat citlivě také na rétoriku centrálních bankéřů, která by celkové vyznění dnešního zasedání mohla korigovat.
Eurodolar
Eurodolar zvolna maže ztráty, které nabral po silných amerických datech minulý týden. Děje se tak navzdory tomu, že rétorika Fedu zůstává jestřábí a naopak data v eurozóně nepřesvědčivá (viz včera zveřejněná německá průmyslová výroba). Eurodolar tak těží z nízké averze k riziku, jež je dobře vidět na klíčovém akciovém indexu S&P500. Ten včera atakoval rekordní magickou úroveň 5000 bodů.
Dnes budou ve hře pouze americká týdenní data z trhu práce, která by mohla vyznít pro dolar negativně, pokud by se ukázalo, že markantní nárůst žádostí o podporu zveřejněný minulý týden má své pokračování.
Regionální Forex
Polská centrální banka v souladu s všeobecným očekáváním včera sazby nezměnila, což zlotý přijal s klidem. Komentář NBP k rozhodnutí o sazbách přece jenom doznal jistých změn, když explicitně varuje před dopadem zvýšení DPH na potraviny, regulovaných cen energií a očekávaným nárůstem nominálních mezd ve veřejném sektoru. Z těchto vět to přitom trochu vypadá, že vedení NBP si připravuje půdu pro jestřábí postoj, který nebude dávat šanci na jakékoliv snížení úroků v dohledné době. Uvidíme, zdali tento dojem potvrdí prezident centrální banky Glapinski na odpolední tiskovce.