Říká se tomu Buffettův indikátor, ale nejsem si jist, jakou váhu mu známý investor přikládá dnes. Kdysi prý velkou. Jde o jednoduchý poměr kapitalizace akciového trhu k domácímu produktu. Nyní se poměr nachází blízko dvou – akciový trh je svou kapitalizací na zhruba dvojnásobku HDP. Není to úplný historický extrém, ale nejde o nijak nízké číslo. Podíváme se dnes detailněji na historii a trochu pohovořím o tom, proč je podle mne tento indikátor svou vypovídací hodnotou hodně slabý.
RIA v následujícím grafu porovnává vývoj cen na americkém akciovém trhu s oním poměrem kapitalizace k HDP (zde obojí v reálném vyjádření). Zejména pokud dáme stranou nedávný extrém na 2,62, jsou současné hodnoty hodně vysoko.
Zdroj: X
Zmíněná slabost tohoto indikátoru jde podle mne demonstrovat na jednoduchém příkladu: Dejme tomu, že by ekonomiku tvořila jedna jediná firma. Její produkce by tak zároveň byla veškerou ekonomickou aktivitou, zisky se mzdami by byly jedinými příjmy v ekonomice. Jak by se mohla hodnota/kapitalizace této společnosti (financované pouze vlastním jměním) odchýlit od vývoje v celé ekonomice? Docela hodně způsoby:
Za prvé: V rámci cyklu, či strukturálně by se mohl měnit podíl zisků a mezd (tj. i jejich podíl na celkových příjmech). Pokud by rostl podíl mezd, hodnota firmy by rostla pomaleji než ekonomická aktivita. A naopak, pokud by na celkových příjmech získávaly větší a větší podíl zisky, rostly by rychleji, než celá ekonomika a to samé by se dělo s kapitalizací.
Za druhé: Kapitalizace je dána zisky očekávanými a ne historickými. Pokud by se tudíž změnil růstový výhled, pohnula by se kapitalizace i bez toho, aby došlo k nějaké výraznější změně v současné ekonomické aktivitě. Výhled se přitom může změnit opět jak na základě cyklu, tak na základě strukturálních jevů.
Za třetí: Vedle zisků, toku hotovosti a dividend kapitalizaci určuje ještě požadovaná návratnost. Tedy bezrizikové sazby a rizikové prémie. Ty se opět mohou měnit v rámci cyklu i strukturálně a jejich změna nemusí korespondovat s vývojem ekonomické aktivity. Může dokonce eliminovat její vliv – ekonomický útlum může tlačit kapitalizaci dolů, ale s ním související pokles bezrizikových sazeb tento efekt může eliminovat částečně, či úplně.
V minulých úvahách jsem se tu detailněji věnoval tomu, co o valuacích říkají poměry cen k ziskům a zejména k (volnému) toku hotovosti. U něj se zdá, že akcie nyní nijak zvlášť drahé nejsou, výraznou roli tu může hrát chování investic, respektive jejich cen. Neříkám, že jde o všeobjímající indikátory a úvahy, ale kladl bych na ně mnohem větší důraz, než na poměry kapitalizace k produktu. Od nich je totiž krátce řečeno velmi dlouhá cesta k tomu, co fundamentálně určuje hodnotu firem. K výše uvedenému pak můžeme přičíst ještě to, že se ve firemním sektoru mění poměry kapitalizace k hodnotě dluhu.