V neděli večer hlásilo přes 55 měřících míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel ještě narůstat. Kromě řady lidských neštěstí s sebou povodně vždy přináší i nemalé materiální škody a ne-jinak tomu bude bohužel i tentokrát.
Škody lze jednoduše rozdělit na přímé materiální škody a na škody způsobené ztrátou hospodářského výkonu (HDP) dané tím, že na určitou chvíli nemohou jet zemědělství, průmysl i služby (jako např. doprava, rekreace) “naplno”. Přímé materiální škody a nepřímé ztráty na HDP spolu úzce souvisí - čím vyšší materiální škody, tím větší zásah do “přirozeného fungování” ekonomiky. Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách také zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do ekonomického výkonu k následnému zrychlení hospodářského růstu - daného naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury. Jak výrazný zásah čekat od povodní v roce 2024?
Klíčová je z našeho pohledu intenzita povodní, jejich územní rozsah a kvalita proti-povodňových opatření. Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody - přesahující výrazně škody roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2022, kdy se škody pohybovaly okolo 3 % HDP. Na druhou stranu na řadě míst oproti minulosti je efektivnější proti-povodňová obrana a zdá se, že některé velké metropole včetně Prahy mohou být zasaženy s o poznání menší intenzitou než v roce 2022. Průtok Vltavy byl v neděli večer na úrovni 838 m3 za sekundu (rekord 5100) a průtok Labe v Ústí na úrovni 1400 m3 za sekundu (rekord 4700). Situace je bohužel o poznání horší na Moravě včetně metropole Brna. A právě zásah velkých center asi bude klíčovým faktorem ovlivňujícím jak výši materiálních škod, tak míru “dočasného” zpomalení HDP.
Z pohledu měnové politiky věříme, že nejde o silný argument pro rychlejší snižování úrokových sazeb. Jedná se o “dočasný negativní nabídkový šok”, který sice může dočasně zpomalit ekonomiku, ale současně může přiživovat inflační tlaky v ekonomice. A “dohašení” posledních ohnisek inflace je stále hlavní prioritou ČNB. Koruna může sice podobně jako v minulosti na povodně reagovat krátkodobě negativně, avšak pokud to nepovede k rychlejšímu snižování úrokových sazeb (nepředpokládáme), měl by být negativní efekt na kurz dočasný.
*** TRHY ***
Koruna
Relativně pozitivní vývoj na akciových trzích a slabý dolar nakonec české koruně v pátečním obchodování příliš nepomohly. Koruna ke konci týdne zaostávala za polským zlotým a oslabila do blízkosti 25,15 EUR/CZK. Na vině může být kromě jiného nejistota spojená s dopadem povodní na českou ekonomiku a měnovou politiku.
I když koruna může být ještě na začátku tohoto týdne pod tlakem, předpokládáme, že negativní efekt povodní na českém devizovém trhu by neměl být trvalý. V dalším průběhu týdne nakonec může i v Česku převážit efekt zasedání amerického Fedu.
Eurodolar
Jedno z dalších klíčových zasedání Fedu se blíží a dolar před ním slábne. Důvodem je v podstatě jako již tradičně článek ve Wall Street Journal, který se objevil v pátek, jež opět dostal do spekulace úvahy na snížení o 50 bazických bodů. Analýza WSJ totiž kompilovala holubičí výroky několika současných a bývalých členů vedení Fedu, které posunuly tržní pravděpodobnost středečního snížení sazeb Fedu o 50bps z 30 % na aktuálních 60 %!
Vzhledem k tomu, že k WSJ se přidávají i další finanční média (Bloomberg či Financial Times), tak prostor pro spekulace a domněnky zůstává obrovský s tím, že samo tržní chování může mít zásadní dopad na rozhodování Fedu (tedy za předpokladu, že echo nedalo samo WSJ, že ve středu budou sazby sníženy o 50bps).
Dodejme, že před samotným středečním zasedáním Fedu dorazí ještě jeden makroekonomický údaj - zítra odpoledne budou zveřejněny maloobchodní tržby za srpen.
Akcie
Závěrečné obchodování minulého týdne pouze potvrdilo růstový trend. Průmyslový index Dow Jones Industrial Average po většinu seance vykazoval největší výkonost a nakonec uzavřel obchodování přibližně kolem 1 % v plusu.
V dobrém rozpoložení byli i investoři technologických akcií, kdy kupříkladu index Nasdaq 100 v průběhu 37. týdne letošního roku narostl o cirka 6 %. Naopak akcie Adobe se propadly zhruba o 9 % po zveřejnění neuspokojivého výhledu pro 4. kvartál, který byl slabší než původně očekávaný údaj. V tvorbě nových 12M minim pokračovaly akcie společnosti Boeing, které dosáhly na úroveň 155.60 $. Akcie společnosti Garmin se propadly o více jak 5 % poté, co analytik domu Barclays snížil poměrně výrazně 12M cílovou cenu ze 181 $ na 133 $.