Velké změny v historii lidstva mají často souvislost s technologickými skoky. Na úrovni jednotlivých odvětví ale může úspěch v implementaci nových technologií a následné zvyšování produktivity přispívat k tomu, že klesá důležitost tohoto odvětví v celé ekonomice. Na The Joe Walker Podcast to uvedl Larry Summers (viz první část ve včerejším Víkendáři). Ve druhé části se mimo jiné věnoval tomu, jak by umělá inteligence mohla zlepšit rozhodování a monetární politiku centrálních bank.
Summers v souvislosti s monetární politikou připomněl, že se postupně zlepšuje schopnost předpovídat počasí. Podle ekonoma platí, že každých deset let přinese dostatečně vysokou přesnost předpovědi pro další jeden den. To znamená, že kvalita pětidenní předpovědi v tomto desetiletí je na stejné úrovni jako kvalita předpovědi na čtyři dny z předchozího desetiletí. Mezi předpovědí počasí a predikcemi ekonomického vývoje je ale podstatný rozdíl. „Spočívá v tom, že předpovědi počasí neovlivňují jeho průběh, ale u predikce vývoje v hospodářství tak činí.“
Ekonom se ale přesto domnívá, že umělá inteligence má potenciál i na poli predikcí ekonomického vývoje. Pokud by je skutečně zlepšila, mělo by to přinést i lepší nastavení monetární politiky a celkové uklidnění fluktuací v ekonomice. K tomu Summers dodal, že lepší predikce by umělá inteligence mohla přinést například v seismologii, ale třeba i při předpovědích finančních krizí a bublin. To by také mělo přinášet větší klid na trzích a v ekonomice.
Podle Summerse ale i v případě nových technologií a jejich efektů platí, že „než něco přijde, trvá to déle, než se lidé domnívají. A když už to přijde, udeří to rychleji, než se domnívali.“ K otázce národní bezpečnosti související s umělou inteligenci pak Summers mimo jiné poukázal na dobu, kdy se Američané snažili vybudovat svůj vlastní textilní průmysl po vzoru toho britského. Podle ekonoma měli přístup k technickým informacím, ale od nich je ještě dlouhá cesta k tomu, aby se vybudovaly skutečně fungující továrny.
Podle experta tedy historie ukazuje, že nejlepším přístupem z hlediska národní bezpečnosti není uzavřenost, ke které přistupoval například Sovětský svaz. Je jí naopak otevřenost kombinovaná se schopností být stále v popředí technologického vývoje. Summers k tomu varoval před pokusy příliš se uzavírat, protože to by samo o sobě mohlo podkopávat zmíněnou schopnost. Na závěr rozhovoru pak byla zmíněna analýza, v níž ekonom Daron Acemoglu tvrdí, že v následujících deseti letech zvedne umělá inteligence produktivitu asi o 0,6 % ročně. Jak tento závěr vnímá Summers?
Ekonom uvedl, že kolegu uznává, ale zrovna této analýze moc nevěří, protože ignoruje řadu podstatných faktorů, jako je třeba vliv umělé inteligence na rozhodovací procesy. Podle Summerse tak její závěr vyznívá podobně, jako když třeba ve své době přišlo s tvrzením, že ve světě je celkově poptávka jen po několika málo velkých sálových počítačích. Nebo když společnost odhadovala, jak malá by mohla být poptávka po mobilních telefonech.
Zdroj: The Joe Walker Podcast
https://josephnoelwalker.com/larry-summers-159/