Larry Summers byl hostem v The Joe Walker Podcast, kde hovořil zejména o umělé inteligenci a jejím možném vlivu na ekonomiku. Na začátku rozhovoru uvedl, že čím více se zabývá historií, o to více je překvapen tím, jak velké historické momenty a zlomy souvisejí s technologickými změnami. Velkou roli přitom hraje zejména to, jaký mají dopad na produktivitu. Platí to stejně o době lovců a sběračů, jako třeba o průmyslové revoluci.
Ekonom připomněl, že když se začal v šedesátých letech zabývat ekonomií, odhady růstu potenciálního produktu se pohybovaly kolem 4 % ročně. To zhruba odpovídalo 2% růstu pracovní síly a 2% růstu produktivity. Do roku 1973 se sice růst produktivity pohyboval na vyšších úrovních, pak ale začal ztrácet na tempu. Nyní se za standardní považuje 1 %. K tomu dodal, že před průmyslovou revolucí bylo pro lidi určitě těžké si představit, že by produktivita a ekonomika rostly tempem, kterého nakonec skutečně dosáhly. Zároveň ale ekonom míní, že nyní existují určité limity růstu.
Summers také poukázal na to, že pokud v některém sektoru dochází k většímu zvyšování produktivity a tento sektor roste, obvykle to má za důsledek pokles relativních cen toho, co produkuje. Poptávka přitom na tento pokles cen obvykle nereaguje moc elasticky a ve výsledku tak klesá podíl tohoto sektoru na celkovém produktu. Za příklad lze vzít vývoj v zemědělství v době, kdy tam došlo k prudkému růstu produktivity. Ten zvyšoval produkci a tlačil ceny dolů. Lidé ale výrazně nezvyšovali svou konzumaci potravin a ve výsledku tak klesal podíl zemědělské výroby na celkové ekonomické aktivitě.
Podobným případem byl růst produktivity a efektivity ve výrobním sektoru. I zde vedl k tomu, že začaly klesat ceny, nedocházelo ale k odpovídajícímu zvyšování poptávky, protože ta se postupně saturovala. Klesal tudíž podíl výrobního sektoru na celém produktu. „To ovšem nebyl důkaz jeho neúspěchu, ale naopak důkaz úspěchu,“ řekl Summers. Právě úspěch ve zvyšování produktivity a efektivity byl totiž příčinou toho, že tento sektor ztrácel podíl na celkové velikosti ekonomiky.
Dalším příkladem bylo podle ekonoma osvětlení. Ve své době šlo totiž o významnou a rychle rostoucí část ekonomiky. Velikost trhu má ale své limity a dnes o tomto odvětví nikdo nepřemýšlí jako o klíčové části hospodářství. K potenciálu dosažení výrazně rychlejšího tempa růstu pak Summers dodal, že existuje rozdíl mezi vyspělými ekonomikami typu Spojených států a těmi, které takové míry vyspělosti ještě nedosáhly. Jak ukazuje příklad řady zemí v Asii, dosahovat delšího období rychlého růstu lze, pokud ekonomika konverguje k vyspělým zemím a implementuje nové technologie.
Zdroj: The Joe Walker Podcast
https://josephnoelwalker.com/larry-summers-159/