Ekonom Kenneth Rogoff na Yahoo Finance hovořil o současné politice americké vlády a vývoji na měnových trzích. Podle něj je kurz dolaru i přes proběhlou korekci stále hodně vysoko. Míra používání americké měny ve světové ekonomice přitom již po dlouhou řadu let klesá. Jedním z důvodů je touha řady zemí po používání jiné měny než dolaru pro transakce a v rámci finančních trhů.
Tuto touhu má podle ekonoma evidentně Čína, ale i řada dalších zemí, včetně těch evropských. Mimo jiné nechtějí, aby Američané měli přehled o tom, jaké transakce kdo provádí. Pokud totiž proběhnou v dolarech, „prezident Trump a jeho vláda je může vidět“. Dalším faktorem, který stojí za klesající dominancí amerického dolaru ve světové ekonomice, jsou pak vládní dluhy Spojených států. „O nich se hovoří už desetiletí, ale nyní došlo k normalizaci sazeb,“ uvedl k tomu Rogoff.
Ekonom se tématu veřejného zadlužení v USA věnuje dlouhodobě, na Yahoo Finance uvedl, že za Trumpa dochází k akceleraci růstu zadlužení. Snaha o diverzifikaci aktiv centrálních bank je patrná i na jejich nákupech zlata. K němu ekonom uvedl, že pro centrální banku nejde z dlouhodobého hlediska o ideální aktivum, protože není tak likvidní. Jak přitom Spojeným státům pomáhá to, že dolar slouží ve světovém hospodářství jako rezervní měna a má zde dominantní pozici?
Podle ekonoma to má pro USA řadu přínosů. Zřejmé je, že USA díky uvedenému platí z půjček nižší sazby, než by platily v případě, že by dolar neměl popsanou pozici. Podobnou výhodu měla Velká Británie, když byla ve světě dominantní její měna. Spojené státy si také díky dolaru a velkým a likvidním trhům dovedou hodně půjčovat v dobách krize. Celkově pak platí, že kdyby si jiné země půjčovaly tolik co Spojené státy, jejich sazby by rostly mnohem více. „Naše rostou také, ale mírněji,“ dodal expert.
Spojené státy mají rovněž díky dolaru řadu informací o tom, co se děje ve světě, protože řada transakcí probíhá v této měně a přes americké trhy a instituce. Rogoff také zmínil názor, podle kterého dominance dolaru a jeho silný kurz přispívají k úpadku amerického průmyslu a výrobního sektoru a k vysokému zadlužení. K tomu ekonom uvedl, že dolar měl silnou pozici ve světě už v šedesátých a sedmdesátých letech a vlády v té době hospodařily jinak než nyní. A obchodní deficity jsou v jádru věci odrazem toho, kolik země spoří a jak moc se v ní investuje do reálných produkčních aktiv. Roli tu tedy hraje mnohem více faktorů než jen měnový kurz. Jestliže vláda skutečně chce snížit obchodní deficity, měla by podle ekonoma v první řadě snížit ty rozpočtové.
Pravděpodobnost recese je nyní podle experta asi 50 %, rozhodující je chování a kroky prezidenta. Trhy a investoři přitom nyní věří, že vše nakonec skončí se cly u 10 % a tenze mezi Spojenými státy na straně jedné a Čínou a dalšími zeměmi na straně druhé se záhy uklidní. Rogoff je ale podle svých slov k takovému scénáři „trochu skeptický, protože Trump zůstane Trumpem a pokud nepřijde exit z chaosu, je těžké si představit, že nepřijde mírná recese.“
Ekonom hovořil na závěr rozhovoru o tom, že když byl Trump realitním magnátem, mohl mít rozjednaných sto dohod a když nakonec uzavřel tři, vydělal na tom. Na pozici prezidenta a při vyjednávání obchodních dohod ale takový poměr fungovat nebude, protože nejde jen tak odejít od velkého počtu dohod s tím, že prostě nebudou uzavřeny.
Zdroj: Yahoo Finance