„Zdá se pravděpodobné, že rozvíjející se technologie umělé inteligence zlepší produktivitu.“ Na stránkách The Conversable Economist to píše Tim Taylor, který se ve svém tvrzení opírá jednak o vlastní zkušenosti, ale poukazuje i na novou studii. Ta se zaměřuje na to, jak může umělá inteligence zlepšit produktivitu.
„Mám přátele a rodinu, kteří mi říkají, jak je umělá inteligence již nyní užitečná v jejich každodenní práci, často pro urychlení procesu tvorby prvních návrhů, například slidu v PowerPointu nebo programování softwaru. Zdá se mi, že společným rysem je to, že současná forma umělé inteligence může ušetřit značný čas v raných fázích nějakého úkolu. Ovšem zároveň vás v těchto oblastech současné nástroje umělé inteligence nikdy ani nepřiblíží k finální verzi s požadovanou úrovní kvality,“ píše ekonom.
A jak by umělá inteligence mohla ovlivnit růst produktivity v ekonomice jako celku? Skupina ekonomů OECD zpracovala studii na téma „Příležitosti a rizika umělé inteligence ve vztahu k produktivitě“. Podle odhadů by tato technologie „mohla v příštím desetiletí přispět k ročnímu růstu celkové produktivity faktorů (TFP) ve Spojených státech o 0,3 až 0,7 procentního bodu“. Předpokládané efekty v různých scénářích jsou nejvyšší ve Spojených státech, následuje Spojené království, Německo, Kanada, Francie a Itálie. Nejnižší by mohl být přínos v Japonsku.
Podle Taylora tato čísla naznačují, že generativní umělá inteligence bude pravděpodobně v příštích 10 letech důležitým zdrojem růstu celkové produktivity. Nicméně „očekávané zisky ze současné generace technologií umělé inteligence nemusí být mimořádné“. Pro srovnání: Odhaduje se, že nejnovější technologický boom spojený s informačními a komunikačními technologiemi přispěl k ročnímu růstu TFP ve Spojených státech v desetiletí počínajícím polovinou 90. let až o 1–1,5 procentního bodu.
Výše uvedené se týká středního scénáře, graf ukazuje přínosy v různých odvětvích a rozsah odhadů:
Postupně za sebou jdou zákaznické služby, programování v USA, profesionální psaní textů, poradenské služby, obecné psaní textů a programování v USA, v jihovýchodní Asii a v Číně. Nejvyšší potenciál má AI podle grafu v programování v USA, nejnižší naopak v zákaznických službách.
Taylor poukazuje i na to, že autoři studie se zmiňují také o určitých obavách. „Poukazují na to, že odvětví zažívající rychlejší růst produktivity dříve ve skutečnosti spíše zaznamenávala pokles svého podílu na HD.“ K tomu docházelo v důsledku poklesu relativních cen výstupů a podílu zaměstnanosti. Celkový růst produktivity pro ekonomiku jako celek přitom musí samozřejmě zahrnovat jak odvětví, která efektivně využívají nástroje umělé inteligence, tak i odvětví, která je nevyužívají.
Zdroj: The Conversable Economist, OECD