Jsou namístě mírnější odhady přínosů umělé inteligence?

„Zdá se pravděpodobné, že rozvíjející se technologie umělé inteligence zlepší produktivitu.“ Na stránkách The Conversable Economist to píše Tim Taylor, který se ve svém tvrzení opírá jednak o vlastní zkušenosti, ale poukazuje i na novou studii. Ta se zaměřuje na to, jak může umělá inteligence zlepšit produktivitu.

„Mám přátele a rodinu, kteří mi říkají, jak je umělá inteligence již nyní užitečná v jejich každodenní práci, často pro urychlení procesu tvorby prvních návrhů, například slidu v PowerPointu nebo programování softwaru. Zdá se mi, že společným rysem je to, že současná forma umělé inteligence může ušetřit značný čas v raných fázích nějakého úkolu. Ovšem zároveň vás v těchto oblastech současné nástroje umělé inteligence nikdy ani nepřiblíží k finální verzi s požadovanou úrovní kvality,“ píše ekonom.

A jak by umělá inteligence mohla ovlivnit růst produktivity v ekonomice jako celku? Skupina ekonomů OECD zpracovala studii na téma „Příležitosti a rizika umělé inteligence ve vztahu k produktivitě“. Podle odhadů by tato technologie „mohla v příštím desetiletí přispět k ročnímu růstu celkové produktivity faktorů (TFP) ve Spojených státech o 0,3 až 0,7 procentního bodu“. Předpokládané efekty v různých scénářích jsou nejvyšší ve Spojených státech, následuje Spojené království, Německo, Kanada, Francie a Itálie. Nejnižší by mohl být přínos v Japonsku.

Podle Taylora tato čísla naznačují, že generativní umělá inteligence bude pravděpodobně v příštích 10 letech důležitým zdrojem růstu celkové produktivity. Nicméně „očekávané zisky ze současné generace technologií umělé inteligence nemusí být mimořádné“. Pro srovnání: Odhaduje se, že nejnovější technologický boom spojený s informačními a komunikačními technologiemi přispěl k ročnímu růstu TFP ve Spojených státech v desetiletí počínajícím polovinou 90. let až o 1–1,5 procentního bodu.

Výše uvedené se týká středního scénáře, graf ukazuje přínosy v různých odvětvích a rozsah odhadů:


Postupně za sebou jdou zákaznické služby, programování v USA, profesionální psaní textů, poradenské služby, obecné psaní textů a programování v USA, v jihovýchodní Asii a v Číně. Nejvyšší potenciál má AI podle grafu v programování v USA, nejnižší naopak v zákaznických službách.

Taylor poukazuje i na to, že autoři studie se zmiňují také o určitých obavách. „Poukazují na to, že odvětví zažívající rychlejší růst produktivity dříve ve skutečnosti spíše zaznamenávala pokles svého podílu na HD.“ K tomu docházelo v důsledku poklesu relativních cen výstupů a podílu zaměstnanosti. Celkový růst produktivity pro ekonomiku jako celek přitom musí samozřejmě zahrnovat jak odvětví, která efektivně využívají nástroje umělé inteligence, tak i odvětví, která je nevyužívají.

Zdroj: The Conversable Economist, OECD