Americká obchodní politika zůstává hlavním tématem trhů, málokdo ale tuší, jaké efektivní celní sazbě vlastně jednotlivé země čelí. Prezident Trump totiž svými chaotickými kroky, kdy celní sazby navyšuje, snižuje, nebo odkládá, vytvořil extrémně nepřehledné prostředí. Proto jsme se rozhodli analyzovat tvrdá data z amerického celního úřadu, jež berou v potaz hodnotu dováženého zboží zatíženého tarify a konkrétní výši skutečně zaplacených cel na hranici.
Takto definovaná efektivní celní sazba je vhodným ukazatelem míry protekcionismu, jež na základě květnových dat skokově narostla. Zatížení Evropské unie činí 13,5 %, napříč jednotlivými státy jsou však viditelné rozdíly. Nejvyššímu efektivnímu clu s téměř 25% sazbou čelí Slovensko. Česko je naopak vystaveno podprůměrné celní zátěži na úrovni 12,6 %, přesto se však jedná o podstatný nárůst z průměrných 3,4 % v poslední dekádě.
Jak to, že je mezi Českem a Slovenskem takový rozdíl? Jde primárně o strukturu vývozů do USA. Slovensko exportuje zejména luxusní automobily, které jsou zatíženy jak původní sazbou 2,5 %, tak i dodatečným 10% recipročním clem a 25% specificky na automobily. A právě to jej v této chvíli činí velmi zranitelným. Česko naproti tomu do Ameriky žádná vozidla nevyváží a část celkově nevelkého exportu není – vyjma recipročních cel – zatížena dodatečnou daní vůbec, jako například farmaceutické výrobky.
Zajímavý je i pohled na nejvýznamnější obchodní partnery Spojených států. V případě Číny činí efektivní clo lehce přes 50 %, zhruba čtyřnásobek dlouhodobého průměru. Skokovému nárůstu čelí i Mexiko (25,2 %), ale ještě výrazněji Kanada, u které došlo k nárůstu z 0,7 % na 21,1 %. Celkově pak Amerika uvaluje na veškeré dovážené zboží efektivní clo ve výši 20,1 %.
Pokud dojde na začátku srpna k naplnění Trumpových hrozeb v podobě zvýšení cel vůči největším obchodním partnerům, pak je potřeba počítat s dalším skokovým nárůstem protekcionismu. Přestože je nejistota ohledně dalších Trumpových kroků extrémní, vůči EU vidíme prostor pro vyjednávání a nakonec i rozumnou dohodu. Z pohledu makroekonomických dopadů americké celní politiky bude zásadní sledovat nejen výši plošných sazeb, ale také sektorových cel, vůči nimž jsou jednotlivé evropské státy různě zranitelné.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna okupuje úroveň 24,60 EUR/CZK a během obchodních seancí vykazuje naprosto minimální volatilitu. Tuto mrtvolnost včera nenarušila ani zveřejněná statistika cen výrobců, které dle očekávání ukázaly na pokračující deflaci v průmyslu a stále svižný meziroční růst cen v zemědělství a u potravinářů. Jinak je ale tuzemský makro kalendář prázdný a impuls k vyšší rozkolísanost koruny proto bude muset přijít z hlavních trhů, zejména eurodolaru.
Eurodolar
Eurodolar si včera odpoledne udělal výlet směrem k hranici 1,17, když pohnutkou byl další útok na šéfa Fedu Jeroma Powella ze strany amerického prezidenta. Donald Trump údajně se členy kongresu diskutoval možnost “propuštění” Powella z čela centrální banky, přičemž informace tohoto typu logicky přivodili okamžité znehodnocení dolaru. Tyto spekulace však Trump vzápětí popřel, když uvedl, že je velmi nepravděpodobné, že Powella “vyhodil”. Trump ovšem dodal, že ve hře nesmí být podvod, což je nová dimenze boje o nezávislost americké centrální banky. Prezidentovi poradci se údajně nyní zaměřili na nákladnou rekonstrukci budov Fedu v centru Washingtonu.
Zisky eurodoaru se tak včera večer ukázaly být velmi dočasné. Dnes by se měl trh zaměřit na americká data, kterým by měly dominovat maloobchodní tržby za červen.