Když minulý týden zemřel v New Yorku Bruce Wasserstein, odešla z tohoto světa jedna z legendárních postav investičního bankovnictví. Zemřel uprostřed světa, který zjevně miloval. Jeho kariéra se skládá z více než 1000 transakcí, při kterých změnily majitele firmy v hodnotě více než 250 miliard dolarů. Tato čísla jsou těžko představitelná a rozhodně nevystihují celý barvitý charakter Bruce Wassersteina. V pátek 16. října měl být jedním z řečníků na konferenci o fúzích a akvizicích v anglickém Cambridgi, a to ne jako nějaký pamětník, ale jako jeden z nejaktivnějších poradců pro oblast M&A – neboli jako CEO banky Lazard, což byla jeho současná pozice ve světě investičního bankovnictví. Nabídku stát se CEO této starobylé investiční banky (založena byla v roce 1848) využil v roce 2001, kdy už měl za sebou naprosto hvězdnou kariéru a kdy už mohl spokojeně uvažovat o odchodu do důchodu. Bruce Wasserstein však místo toho pěkně šlápl do pedálů a vrátil bance Lazard dávno ztracenou slávu. Razantně změnil (především vlastnickou) strukturu firmy, přetáhl od konkurence nejschopnější investiční bankéře a dovedl banku v roce 2005 k IPO. Uplatnil tak znovu svůj kreativní a agresivní přístup, který ho tak proslavil jako poradce při nesčetných transakcích. Pochopil na začátku 21. století potřebu nezávislého finančního poradenství bez potenciálního konfliktu zájmů vyplývající z vlastních investic a obnovil na této bázi lukrativní business banky Lazard. Vyhnul se tak drtivému dopadu finanční krize, která smetla či oslabila velkou část jejích konkurentů.
Svoji kariéru začal v právnické firmě Cravath, Swaine & Moore. Brzy se však přesunul ještě blíže světu M&A a začal pracovat ve firmě First Boston (nyní součástí CSFB) a následně ve vlastní firmě Wasserstein Perella & Co.
Bylo by neodpustitelné, pokud bychom nejmenovali alespoň několik ikonických transakcí, na kterých se Bruce Wasserstein podílel. Na jednom z předních míst je určitě převzetí RJR Nabisco, kde byl Bruce Wasserstein poradcem společnosti Kohlberg Kravis Roberts. Mezi dalšími je možné jmenovat akvizici CONOCO společností Du Pont. V roce 1981, kdy byl poradcem na této transakci, naprosto jednoznačně potvrdil svoji pozici brilantního taktika, když vymanévroval z transakce silné soupeře jako byl Mobil nebo Seagram. A do top trojky se jistě vejde i spojení Time a Warner Bros v roce 1990.
Bruce Wasserstein se neobával žádné kontroverze a šel velice promyšleně a nekompromisně za svými cíli. Nejen, že se nebál vyjadřovat velice přímě, ale neváhal například svého bývalého klienta TimeWarner napadnout v rámci nepřátelského převzetí, kdy pomáhal aktivistickému investorovi Carlovi Icahn.
Není možné však zapomenout i na další oblast zájmu Bruce Wassesteina. Jednalo se o média. V rámci svých vlastních investičních aktivit nakoupil několik titulů jako například New York magazíne (2003) nebo American Lawyer (1997 a následně prodal v roce 2007) a těsně před svou smrtí se ucházel i o Businessweek. Jeho vášeň pro média byla dlouhotrvající (již při svých studiích na universitě byl velice aktivní ve školních novinách, ale i veskrze úspěšný). Se všemi investicemi v této oblasti aktivně pracoval a u všech způsobil skutečně pozitivní změny. Zajímal se velice o kvalitu obsahu, aniž však ovlivňoval práci novinářů.
Jeho silná a barvitá osobnost bude rozhodně chybět i v této oblasti a nejen ve společnostech, které ovládal.