Světovými finančními trhy otřásla hrozba recese americké ekonomiky, která přiměla Fed snížit sazby na mimořádném zasedání o nečekaných 75 bodů. A pokles amerických sazeb není zřejmě u konce. Naproti tomu beze změn stále zůstávají sazby ECB. Přes nebezpečí, že se zpomalení americké ekonomiky přelije i do Evropy, společná centrální banka zůstává chladně zaměřena na „riziko“ inflace. Středoevropské ekonomiky jsou zatím dopadů případné americké recese ušetřeny. Výjimku představují jen místní akciové trhy, které strádaly v důsledku nepříznivé globální nálady. Vzhledem k nízkému podílu akcií na úsporách domácností v regionu však otřes na americkém akciovém trhu nebude mít na střední Evropu větší dopad, a tak mnohem významnějším faktorem dalšího vývoje zůstává očekávané zpomalení ekonomik západní Evropy, kam směřuje většina exportu z regionu.
Spojené státy
Americká ekonomika v současnosti vysílá stále více varovných signálů. S výjimkou exportního sektoru totiž začínají ostatní sektory ekonomiky vykazovat slabší a slabší výsledky. Na čele pochopitelně zůstává realitní a zprostředkovaně finanční sektor. Nicméně postupně se přidává maloobchod a rovněž vyhlídky průmyslu, který není navázán na komodity a vývoz, nejsou růžové. Pozornost trhů se přitom jednoznačně přesunuje od zpráv z realitního sektoru k trhu práce. Míra nezaměstnanosti vzrostla za devět měsíců ze svého cyklického minima 4,4 % na 5 % a předstihové ukazatele (např. subindex zaměstnanosti ISM) naznačují, že by mohla pokračovat v dalším růstu. To v kombinaci s přísnými úvěrovými podmínkami bude zhoršovat postavení amerického spotřebitele, což již potvrzují propadající se ukazatele podnikatelské nálady.
Přidali-li se k výše uvedenému drastické akciové výprodeje a akutní riziko systematické finanční krize, není divu, že Fed zareagoval agresivně a snížil úrokové sazby o 75 bazických na mimořádném zasedáním. Zpřísňování úvěrových podmínek bude přitom Fed nutit k dalšímu agresivnímu snižování úroků (na úroveň 2,5 %, popř. až 2,0 %). Právě rychlá záchranná akce Fedu může nakonec uchránit ekonomiku od recese, avšak je třeba počítat s tím, že se růst HDP v první polovině roku bude blížit nule.
Eurozóna
Vše ukazuje na pokračující zpomalování evropské ekonomiky, které hlásáme do světa již od léta 2007. Negativní sentiment na finančních trzích, vyšší rizikové prémie a silné euro zhoršily náladu mezi evropskými podnikateli. Index nákupních manažerů v průmyslu se tak drží v blízkosti 50 bps a horší sentiment ve výrobní sféře potvrzuje výsledky podnikatelských nálad ZEW a IFO. Zhoršuje se ale také spotřebitelská důvěra, což může pocítit zejména Francie, kde domácnosti svými nákupy výrazně přispěly k růstu HDP v roce 2007. V neposlední řadě nelze ignorovat nebezpečí vyplývající z bubliny na trhu nemovitostí ve Španělsku, kde v předešlých letech developeři rozestavěli více nových domů než v Německu, Itálii a Francii dohromady.
Sečteno podtrženo, dosavadní jestřábí rétorika ECB je jenom hrou s odbory, které ještě na mnoha místech nedojednaly nárůst mezd do dalších let. Až ale mzdová vyjednávání ustanou a inflace díky bazickému efektu spadne nazpátek ze současných 3,1 % y/y, přijde na pořad dne pokles sazeb i v eurozóně. Počítáme stále s dvojím povolením měnových šroubů na 3,5 % do konce roku 2008. S prvním pohybem sazeb by ale ECB neměla přijít dříve než ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Změnou kurzu ECB uvolní měnové podmínky nejen skrze sazby, ale i slabší euro. To je aktuálně více jak 20 % nad paritou kupní síly vůči USD.
Celou analýzu naleznete v sekci "Ekonomika - Analýzy - Měsíční makroekonomický přehled"
ZDE.