V současné době se hledání stále vyšších a vyšších výnosů, charakteristické pro pár likviditou překypujících předchozích let, změnilo v hledání alespoň nějakých výnosů (přitom to druhé je do určité míry důsledkem toho prvního). Pro obě situace ale platí, že na rozvinutých trzích je segment velkých společností na vzácné (a těžko identifikovatelné) výjimky dosti efektivní a pro relativně vyšší výnosy je nutno se dívat na pokud možno dočasně zapomenuté, nebo alespoň opomíjené, tržní segmenty. Mimochodem - důležité je ono „dočasně“, protože právě tato dočasnost zajišťuje úspěšný vstup i exit z investice (v opačném případě zajistí spíše investiční exitus).
Vedle odvětvového a geografického hlediska, kterým jsem se věnoval v předchozích sloupcích, je možno se zaměřit např. na segment malých firem – jak to dělají i některé specializované fondy. Jeho velká atraktivita je na první pohled dána tím, že akcie malých firem v delším období vynáší systematicky více, než akcie firem větších a tento jev je rozšířen po celém světě. A nejde o zaokrouhlovací chyby - např. v UK historicky převyšuje jejich dlouhodobá návratnost akcií velkých firem o 7 % p.a., v Japonsku o 5 %, Francii 9 %, v USA o 5 % - 17 % u těch nejmenších.
Dobrým ukazatelem toho, jak si vedou akcie malých firem v USA je index Russell 2000. Průměrná kapitalizace firem v něm zahrnutých je na úrovni 730 milionů USD (tedy 12.5 miliardy Kč), zatímco průměrná kapitalizace firem v S&P indexu je na úrovni 24 miliard USD (tedy 408 miliard Kč). Pro srovnání: má nyní cca 680 miliard Kč, 34 miliard Kč. Pohled na tento index ukazuje následující: za poslední půl roku ztráta 12 % vs. 7 % S&P , za poslední rok ztráta 15 % vs. 7,5 % S&P . Tento vývoj by se při vyšší rizikovosti malých společností dal chápat – za rostoucí nejistotu a zhoršující se výhled zaplatí více. Ovšem i za poslední dva roky Russell 2000 vykázal ztrátu 5 % vs. 5% zisk S&P . Teprve vyloženě dlouhodobý pohled potvrzuje výnosovou nadřazenost malých obchodovaných firem nad těmi velkými.
Zatímco dlouhodobé statistiky jsou lákavé, uvedené svádí k tomu segment malých firem naopak zatratit. Nebo se na malé akcie ve zmiňovaném indexu kontrariánsky dívat jako na aktiva, která díky dlouhému a silnému oslabení budou nabízet zajímavé příležitosti. Nadšení ale trochu chladne i při pohledu na valuaci. Např. P/E indexu (aneb krátká „sranda valuace“) je podle dat z Bloombergu na úrovni 40 ve srovnání s 19 pro S&P . Malé společnosti budou asi z definice poskytovat vyšší růst (odražený ve vyšším P/E), při P/E několik desítek se ale dostáváme do oblasti opravdu velké nejistoty. Přitom ale a-priory vysoké P/E nezatracuji – sám mám ve svém miniportfoliu společnosti s P/E 32 a 52, ale poměrně dost času je nutno věnovat zkoumání reálnosti předpokládaného růstu, respektive „bezpečnostního“ polštáře ohledně valuace onoho růstu.
Dostáváme se tak k jádru – malé společnosti jsou spojeny s větší nejistotou a za ní se platí – tj. poskytují vyšší výnos ne jako oběd zadarmo, ale protože investoři za svou investici do nich požadují vyšší návratnost. Vyšší nejistota se pojí s množstvím faktorů – vyšší operační riziko (menší portfolia produktů, menší zákaznická báze, nové, trhem netestované produkty …), finanční riziko (horší přístup ke kapitálu – např. nyní, když banky v USA utahují kohoutky) a faktory jako je menší analytické pokrytí, apod. A předně - investování do jednotlivých akcií malých společností jen proto, že jsou malé, a spoléhání se na jejich historický prémiový výnos, určitě není dobrý přístup. Nutno začít z opačné strany – atraktivnost odvětví, a firem z hlediska fundamentu a při odhadu hodnoty zohlednit to, že firma je malá, tudíž díky tomu budu požadovat vyšší roční návratnost.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.