Zatímco akciové indexy v posledních týdnech přinejlepším stagnují, ceny komodit jdou vesměs nahoru. Zde se chci krátce věnovat zemědělským komoditám, u kterých se v současné době zdá málo pravděpodobná velká dlouhodobá korekce cen (tj. u celé skupiny). Ty se nás dotýkají přímo v denní spotřebě a pro investora (díky např. ETCs i toho individuálního) představují investiční aktivum (pokud někdo vydává hodně za potraviny, může i uvažovat o nákupu ETC zemědělských komodit jako o hedgingu proti z výšení těchto výdajů). Hlavními faktory dlouhodobě podporujícími růst cen zemědělských komodit – a mohou je i nadále dělat zajímavými pro investora, jsou (i) rostoucí spotřeba potravin, (ii) alternativní užití zemědělských komodit – jako paliva, (iii) růst cen ropy a (iv) vliv změny klimatu.
- GLOBÁLNÍ SPOTŘEBA POTRAVIN POROSTE:
Dietické návyky se mění zejména v rozvojových zemích, včetně zemí BRIC, které budou v ne tak vzdálené budoucnosti představovat hlavní ekonomiky světa. Lidé v rozvojových zemích díky rostoucím příjmům jedí častěji, např. vegetariánská strava v Indii se mění na vyšší spotřebu masa a mléka, která do sebe nasává vyšší spotřebu obilí a soji. Mění se nákupní zvyky – prodej se posouvá od lokálních prodejců k supermarketům s vyššími prodeji jídla na osobu. Lze pak pozorovat mnoho lokálních „úzkých hrdel“ mezi poptávkou a nabídkou a jejich efekt se poté přelije globálních trhů.
- POROSTE SPOTŘEBA BIOPALIV:
Biopaliva jsou již známým fenoménem. Např. cena kukuřice se v USA od 40. do začátku 80. let s několika výjimkami pohybovala mírně nad úrovní 1 USD za bušl, poté až do roku 2007 oscilovala zhruba mezi 2 a 3 USD za bušl. V roce 2007 se pak dostala na silně růstovou trajektorii. To je mimo jiné odrazem toho, že do roku 2017 by 15% paliv v USA mělo být kryto biopalivy. Zatímco tedy doposud měla vládní politika přes dotace umírňující vliv na ceny potravin, podpora biopaliv mění směr jejího působení – zvyšuje spektrum užití, zvyšuje poptávku a podporuje ceny. Odhaduje se tak, že dodržení vedeného cíle by změnilo USA z čistého exportéra na čistého importéra kukuřice.
Pravdou je přitom to, že nejlevnější je výroba ethanolu z cukrové třtiny (geograficky tedy zejména v Brazílii) – náklady méně než 50 USD za barel (na stejné úrovni je výroba z jatrofy). U ostatních plodin jsou částky minimálně dvojnásobné. Tarify USA na úrovni 25 % ale zamezují importům z Brazílie, znemožňují z globálního pohledu efektivní využití zemědělské půdy a tlačí ceny nahoru. Teoreticky by snížení, či eliminace tarifů nejen v USA přispěla ke snížení cen zemědělských komodit, ale s traktory se velmi dobře parkuje na dálnicích - vyjednávací síla zemědělců je tak v rozvinutých zemích relativně velká. Podobný zásah by navíc musel jít ruku v ruce s komplexní změnou přístupu k zemědělství v rozvinutých zemích – něco o čem je bohužel jen občas slyšet na velmi teoretické rovině.
- CENA ROPY ZŮSTANE NA RELATIVNĚ VYSOKÝCH ÚROVNÍCH:
Hlavním vstupem farmářů jsou energie, hnojiva (zejména dusíkatá) a osiva. První dvě jsou přitom úzce spojeny s ropou – nárůst jejích cen se přímo promítá do růstu nákladů produkce. Do konečných cen komodit se pak promítá i cena dopravy – její nárůst je dobře patrný např. z Baltic dry index. Díky silné poptávce je pak možné odrážet rostoucí ceny na ropu navázaných vstupů do konečných cen zemědělských komodit. Nechci se přitom pouštět do predikcí ceny ropy, ale považuji za rozumný názor „středního proudu“ analytiků a ekonomů, že relativně vysoké ceny tu máme nastálo.
- DLOUHODOBÝ VLIV KLIMATU – PRO MNE S OTAZNÍKEM
Vedle uvedeného je tu potenciální vliv změny klimatu. Zde se dá hovořit o vlivu (i) volatility a (ii) dlouhodobého trendu. Rostoucí množství CO2 a stoupající teploty budou pak mít z globálního pohledu pravděpodobně dlouhodobý pozitivní efekt na produkci rostlin. Např. podle Met Oficce Hadley Centre bude pozitivní efekt cítit na Sibiři, Indii, centrální Africe, negativní na severu Afriky a severovýchodě Jižní Ameriky. Přesto si nejsem jist, nakolik je v daných předpovědích zabudován vliv zvýšené volatility. V roce 2007 byla např. díky suchu v Austrálii tamní sklizeň na úrovni 50 % předpokládané. Podobné výchylky od normálu oběma směry tu i onde jsou normální, otázka je, nakolik se budou zintenzivňovat. I pokud např. zůstane průměr srážek stejný (nebo dokonce poroste), ale vychýlí se krajní hodnoty, produkce poklesne. Např. v celé Evropě může být průměr srážek během roku podobný historickým průměrům, ale dlouhotrvající sucha na jihu a záplavy na severu mají obě negativní efekt.
Výše vedené mne přesvědčuje, že nastává období relativně vysokých cen zemědělských komodit - růst jejich cen v posledních měsících má do značné míry fundamentální základ. K tomu lze přičíst stále větší pozornost všech možných skupin investorů a následně spekulační poptávku, která žene ceny nahoru, ale na volatilitě také určitě neubere (jestli budou ceny korigovat, tak podle mne zejména díky odlivu těchto peněz). Investiční problém s komoditami je ale ten, že není nejmenší reference na to, co by „měly“ stát. Porovnávám je zejména s akciemi, kde sice i rozumné fundamentální odhady hodnot mohou mít velký rozptyl, ale stále poskytují určité vodítko (řešením tak není ani investice do komodit přes firmy zabývající se jejich produkcí). Je to tedy více o pocitech, což sebou nese řadu implikací, zejména co se týče diverzifikace.