Co se týče ziskovosti se hedge fondy v průběhu finanční krize povětšinou zařadily mezi šedivý průměr – to znamená, že prodělávaly, jako většina ostatních. Některé z nich dokonce musely omezit možnost výstupu jejich klientů z investice do nich. Pokud pak vezmeme v úvahu to, že za management peněz se u nich obvykle platí více, je relevantní otázka, jak dlouho se může jejich byznys model vydržet. Tj. jak dlouho budou klienti ochotni platit prémiové ceny za prémiový produkt s velkým otazníkem.
Přesto např. The Economist poukazuje na to, že situace se co se týče ochoty klientů využívat služeb hedge fondů opět zlepšuje. Čerpá z výzkumu (134,4 USD, 0,60%), provedenému mezi velkými fondy. Jeho závěrem je to, že klienti zůstávají překvapivě spokojeni. A podle posledních komentářů samotných managerů fondů jim peníze pod správu opět plynou. Podle uvedeného průzkumu se pak dokonce klienti domnívají, že fondy fondů (které se nechvalně proslavily např. v případu Madoff, jemuž vesele svěřovaly své peníze) budou nadále dodávat přes polovinu kapitálu hedge fondům.
The Economist uvedené vysvětluje tak, že klienti jsou asi částečně naivní, ale že skutečnost je i taková, že hedge fondy se ukázaly být obecně méně riskantní, než většina jiných. Jejich hlavní slabinou je nyní návratnost a zde klienti asi budou v budoucnu trochu tvrdší. Drtivá většina očekává pokles poplatků pro hedge fondy i fondy fondů.
V kontextu finanční krize se mluví o větší regulaci v tomto odvětví, nutnosti mít přehled o tom, v jaké situaci fondy jsou, a dokonce o tom, že jim díky státním zásahům hrozí zánik. Jak ukazuje uvedené, není to nereálné – nebyl by to ale zánik vynucený státem, ale konverzí k běžným fondům.