Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii, se domnívá, že nedojde-li k novým velkým objevům, pak v případě, že poptávka po ropě poroste obvyklým tempem, dosáhne těžba ropy vrcholu v roce 2020. Kdyby toto sdělení přišlo ze strany geologů či bývalých zástupců těžebních firem, podle nichž se svět potýká s hrozícím nedostatkem ropy, nikoho by to neohromilo. Ovšem ze strany Mezinárodní agentury pro energii, pozorně sledovaného zdroje prognóz pro trhy s energií, se jedná o nové a překvapující tvrzení.
I přesto, že v nedávných letech agentura opakovaně snižovala své předpovědi těžby ropy v roce 2030, doposud nepředpověděla rok, kdy by její produkce mohla přestat růst. Ve svém posledním energetickém výhledu uveřejněném minulý měsíc agentura pouze uvádí, že konvenční ropa (jako protiklad obtížně těžitelných zdrojů) zřejmě dosáhne vrcholu někdy před rokem 2030.
Birolova ochota připustit, že konvenční zásoby mohou dosáhnout vrcholu v období deseti let ukazuje na jemný posun v debatě o „vrcholu těžby“. Tato debata se netýká toho, zda by zásoba ropy mohla někdy přestat růst. Spíše se zaměřuje na načasování této události a na to, co se bude dít dál. Nejpesimističtější obhájci vrcholu těžby ropy se domnívají, že světová těžba ropy již svého vrcholu dosáhla nebo je mu blízko. Vzhledem k projekcím poptávky, která by se do budoucna měla značně zvýšit, se obávají ekonomické katastrofy.
Oproti tomu optimisté, jako je výzkumná energetická společnost Cambridge Energy Research Associates CERA se sídlem v Bostonu, tvrdí, že vysoké ceny umožní vylepšit technologie, s nimiž pak budou ropné firmy moci najít nová ropná pole. Stane se také ekonomicky proveditelné těžit ropu v prostředí náročnějších geologických podmínek nebo ji vyrábět z uhlí či plynu a zvýšit množství ropy, které lze ještě získat ze stávajících polí. Podle jejich názoru to umožní uspokojit poptávku na minimálně několik desetiletí. CERA si myslí, že pak dojde k tomu, že „nabídka bude moci uspokojit poptávku, ale spíše než k dramatickému vrcholu dojde ke zvlněné stabilní hladině“. Doposud se odhady z Mezinárodní agentury pro energii přibližovaly spíše názoru ropných optimistů z CERA než pesimistům. Birolovo vyjádření naznačuje, že agentura udělala pokusný krok do druhého tábora.
Není těžké nalézt důvody této změny. Poté, co byly v roce 2008 analyzovány trendy historické produkce z 800 individuálních ropných polí, došla agentura k závěru, že pokles roční produkce z polí, která jsou za svým vrcholem, může v roce 2030 činit v průměru 8,6 %. „Dokonce i kdyby se poptávka po ropě nezměnila, bude nutné najít ve světě kapacitu na produkci více než 40 milionů barelů denně, což se vyrovná čtyřem novým Saúdským Arábiím,“ uvádí Birol.
Zastánci vrcholu těžby ropy zdůrazňují, že průměrná velikost nových nalezišť se od poloviny 60. let minulého století stále snižuje. Mezi roky 1960 a 1989 bylo ve světě objeveno dvojnásobné množství ropy než se vytěžilo. Nicméně mezi roky 1990 a 2006 to již byla jen polovina. Jejich oponenti ale tvrdí, že dlouhá období relativně nízkých cen ropy otupila pobídky k těžbě. Uvádějí, že trvající období vyšších cen by mělo ve větší míře vést k objevení nových nalezišť.
Mezinárodní agentura pro energii očekává, že se objeví nekonvenční zdroje ropy, protože je bude možné z ekonomického pohledu realizovat díky zvyšujícím se cenám. Avšak tyto zdroje produkují větší znečištění než konvenční ropa a jejich produkce vyžaduje výrazně více energie. To není v souladu s nutností zmírnění klimatických změn, o nichž se začalo hovořit v Kodani. Tato jednání jsou pro debatu o vrcholu těžby ropy nesmírně důležitá. Mezinárodní agentura pro energii počítá s tím, že koordinovaná akce směřující k omezení růstu globální teploty na 2oC omezí světovou poptávku po ropě v roce 2030 na 89 milionů barelů za den, oproti 105 milionům v případě, že nebude přijato žádné opatření. To by podle Birola mohlo posunout vrchol produkce dále do budoucnosti. Kroky týkající se klimatických změn tak mohou zachránit svět od brzkého vyčerpání zásob ropy.
(Zdroj: The Economist)