České veřejné finance směřují k udržitelnějšímu stavu v budoucnu. Stane se tak ale za předpokladu, že se udrží nastolené trendy a schválené změny uskuteční. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada (NRR), společně se Zprávou o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2023.
"Shodli jsme se na tom, že z pohledu rozpočtové politiky pomalu a opatrně vybíráme tu nebezpečnou zatáčku, do které jsme se začali dostávat v časech covidu a těsně po něm. Jestli ji opravdu vybereme, je ještě otázkou budoucích rozpočtů. Manévr ještě není ukončen, není vše z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů za námi. Ale minimálně vidíme náznaky toho, že by veřejné rozpočty mohly být v budoucnu stabilnější," uvedl předseda rady Mojmír Hampl.
Zpráva v porovnání s loňskou vyznívá podle NRR výrazně optimističtěji. "Zatímco podle loňské projekce jsme mohli očekávat náraz na dluhovou brzdu někdy kolem roku 2028, aktuální projekce tento náraz odhaduje na rok 2038. Došlo tedy k oddálení o deset let,“ uvedl člen rady Petr Musil. Dluhová brzda představuje limit pro ještě bezpečnou úroveň veřejného dluhu a je legislativně nastavena na 55 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Všechna opatření, tedy jak konsolidační balíček, tak přijaté či očekávané změny v penzijním systému spolu s aktualizovanou demografickou projekcí Českým statistickým úřadem (ČSÚ) podle rady výrazně zlepšují projekci veřejného dluhu v 50letém horizontu. Zatímco loňská zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v základním scénáři počítala se zvýšením veřejného dluhu až na 311 procent HDP na konci období, podle letošní by za 50 let za jinak stejných okolností vystoupal na 217 procent HDP.
Přesto se ale zatím žádné dramatické změny k lepšímu na úrovni strukturálního salda nekonají. "Pokud na vrcholu covidové rozpočtové expanze strukturální deficit veřejných rozpočtů přesahoval tři procenta HDP, na konci letošního roku se bude i nadále pohybovat nad dvěma procenty HDP. To je hodnota stále neumožňující označit veřejné rozpočty za střednědobě i dlouhodobě zcela stabilní a zdravé,“ uvedl předseda NRR Mojmír Hampl.
Rada v této souvislosti připomněla, že i příští vláda bude muset v konsolidačním úsilí pokračovat. "Z projekce strukturálního schodku totiž vyplývá, že bez další konsolidace bude ČR již v roce 2026 na hranici plnění národních fiskálních pravidel, a bude tedy nutné přijmout další opatření na příjmové i výdajové straně,“ upozornil člen rady Jan Pavel.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.