Ke všem diskusím o poklesu sazeb v USA bych dnes dodal, že pro akcie nemají sazby zase takový vliv. Významnější jsou výnosy dlouhodobých dluhopisů a jak míní třeba pan Gundlach, těm se „agresivnější“ pokles sazeb moc nelíbí. K tomu může být dobré nezapomínat, že nad rámec krátkodobého tradingu nejde ani tak o jednotlivé kroky Fedu. Ale o to, kam vedou – jaká bude konečná úroveň sazeb. A v neposlední řadě ne výše absolutní, ale relativní k nominálnímu tempu růstu ekonomiky a zisků – viz i včerejší úvaha.
Jak ukazuje následující graf, čekala v září pokles sazeb o 25 bazických bodů a pak letos ještě jednou to samé. Celkově to pak ekonomové této banky viděli na sazby usazující se něco pod 4 %. Což bylo výrazně výš, než signály z dot plotu od Fedu a z trhu s futures. A platí to i kdybychom nyní teoreticky snížili predikce DB o 25 bazických bodů dolů:
Zdroj: X
Jako příklad rozdílných predikcí si můžeme vzít ty od Natixisu (máme tak dvojitý „evropský“ pohled na dění v zámoří). Tato banka čekala, že sazby budou mířit k 3 %. Tedy výrazně níž, než úroveň z predikcí DB (Natixis přitom také čekal zářijový pokles o 25 bazických bodů):
Zdroj: X
Dá se říci, že by predikce Natixisu byly z hlediska akciového trhu povzbudivější? Na trhu, zdá se, často převažuje jednoduchá mentalita jdoucí v duchu „čím níže, tím lépe“. Jen občas se do toho přimíchá trochu barvitější úvaha o tom, že třeba velký pokles sazeb může indikovat obavy centrální banky z recese. Nebo naopak prudší růst sazeb obavy z inflace. To jsou přitom pomyslné druhé a stejně důležité strany sazbové mince. Které mohou výsledný celkový obrázek dost měnit.
Já tu tento výsledný/celkový obrázek někdy shrnuji do poměru sazeb k nominálnímu tempu růstu celé ekonomiky – nerozhoduje absolutní výše sazeb, ale právě jejich výše relativně k růstu. Ve výsledku by tak například scénář od DB mohl být pro akcie příznivější, pokud by sebou nesl lepší poměr, než ten od Natixisu. Navíc tu jsou ony výnosy dlouhodobějších dluhopisů, které nemusí na změny sazeb reagovat vždy stejným směrem a proporcí. Výborným příkladem je právě současné situace, kdy se podle pana Gundlacha dluhopisům prudší pokles sazeb „nelíbí“.
Suma sumárum: Pokud nás zajímá hlavně fundament, pohyb sazeb (pokud má vůbec nějaký větší význam), je dobré vnímat s tím, jaký: (i) měl dopad na výnosy dlouhodobějších dluhopisů a (ii) jaké je celkové růstové prostředí. S tím, že vše spolu souvisí, ale ne vždy prvoplánově. Hovořit by se v této souvislosti dalo i o tom, jaký vliv mají finanční podmínky (relativně k sazbám). Ale to zase někdy jindy.