Na finanční pomoc pro krachující Řecko mohou dosáhnout i další země eurozóny, pokud se odhodlají k nápravě rozpočtových schodků. Uvedl to eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj výsledkem současných rozhovorů mezi zástupci EU, MMF a řecké vlády bude program pro několik příštích let, na jehož základě Řecko napraví stav svých veřejných financí a pokud jej bude plnit, získá finanční pomoc v rozsahu několika desítek miliard eur. "To samozřejmě platí pro každý členský stát eurozóny," uvedl Rehn. O tom, že mechanismus dvoustranných půjček Řecku by měl být platný i pro ostatní země eurozóny, již v minulosti rozhodli i lídři členských států eurozóny i celé Evropské unie. V posledních dnech se však objevily pochybnosti, že by země platící eurem mohly pomoci Řekům, ale na pomoc dalším předluženým zemím by již nemusely mít dostatek finančních prostředků.
S pomocí trvalého mechanismu pro řešení krizí by unie měla v budoucnu zvládat potíže, jako je nynější řecký problém s masivními dluhy. Návrh má mimo jiné obsahovat i zpřísnění podmínek paktu stability a růstu, tedy pravidel hospodářského chování jednotlivých zemí, a také změny pravidel pro rozpočty. U návrhů rozpočtů zemí eurozóny by je ministři financí bloku mohli kvalifikovanou většinou schvalovat ještě předtím, než o nich budou hlasovat národní parlamenty. Zmiňovaný mechanismus pro řešení krizí by měl počítat s bilaterálními půjčkami od zemí eurozóny s pevnými podmínkami, které by se stanovily předem, avšak nastavenými velmi přísně. "Musíme tuto bezpečnostní síť poslední záchrany učinit tak neatraktivní, aby v ní žádná země nechtěla skončit," podotkl Rehn. EK zřejmě také navrhne, aby země, které opakovaně překračují pravidla, byly potrestány pozastavením čerpání peněz z fondů EU. To už sice umožňují současné normy, ale nikdy to nebylo využito. Komise by mohla přijít s tím, že by se k tomuto kroku přistupovalo automaticky. "Musíme si nabrousit zuby," uvedl.
Eurozóna by také dle uvažovaných návrhů měla přijímat doporučení, co by konkrétně mělo být v jednotlivých rozpočtech zemí bloku obsaženo. Na tyto záměry lze očekávat ostrý odpor nejen Německa a jeho kancléřky Angely Merkelové. Ta už dříve varovala komisi před tím, aby politizovala procesy schvalování národních rozpočtů.
Na Merkelovou v souvislosti s řešením krize v Řecku a nejistotou na finančních trzích útočí některé německé deníky. Financial Times Deutschland (FTD) a Frankfurter Rundschau tvrdí, že její neochota v předchozích týdnech přislíbit bezpodmínečně pomoc Řekům přispěla ke zhoršení situace. „Proč jen kancléřka nerozptýlila obavy Řecka před dvěma měsíci osmi jednoduchými slovy? 'Buďte v klidu, když bude potřeba, Řecku pomůžeme!' Tehdy by to ještě stačilo a nepadnul by na to ani cent, protože by důvěra byla zachována," míní Frankfurter Rundschau. Místo toho si Merkelová uškodila svým pokusem poskytnout pomoc až poté, co Řecko přistoupí k úsporám a bude po zemských volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, dodává list. I podle FTD má současná krize jednu jistotu: čím déle bude nejistota trvat, tím dražší to bude pro všechny zúčastněné. "Nejfrapantnější na předchozích dnech je to, s jakou tvrdohlavostí kancléřka tuto jistotu ignorovala," vytýká jí ekonomický deník. Tím podle něj ohrozila snahu MMF a EU uklidnit trhy dřív, než dluhová krize přeskočí i na další státy EU.
Plán, který podle německých poslanců předestřel ve středu v Berlíně šéf MMF Dominique Strauss-Kahn - rozložit pomoc Řecku na tři roky ve výši až 120 miliard eur a po tuto dobu ho odříznout od kapitálového trhu, aby Atény nebyly odkázané na jeho důvěru - FTD označuje za velkou sázku eurozóny, která může fungovat, jen když se do ní zapojí všichni s plným nasazením, včetně Merkelové," zdůraznil list. Na Merkelová podle listu leží tíha toho, aby Němce přesvědčila, že je i v jejich zájmu Řecku pomoci a že to není dar, ale půjčka, kterou budou muset Řekové splatit. "Tato jasná slova v nejbližších dnech jsou možná poslední příležitostí dostat dluhovou krizi zemí EU pod kontrolu," tvrdí FTD. Středeční snížení ratingu Španělska bylo podle něj zřetelným varováním. Pokud se krize rozšíří i na něj, nebude v ohrožení jen platební schopnost Madridu, ale existence celé měnové unie, varuje deník.
Podle prezidenta ČR Václava Klause Německo jako hlavní motor evropské integrace musí nyní snést i její negativní důsledky. V reakci na současnou krizi v Řecku a na hledání jejího řešení to po své dnešní přednášce na berlínské Humboldtově univerzitě řekl českým novinářům. Na straně Řecka naopak vidí problém, že si zvyklo na svůj životní standard a není připraveno se ho vzdát. „Němci byli skutečně ten hlavní hybatel celého toho evropského integračního procesu a myslím, že z toho musí pro sebe vyvodit nějaké důsledky," prohlásil Klaus. "Teď není možné se tvářit, že se vlastně nic neděje a že ať si to každá ta země vyřeší sama," dodal k roli Německa český prezident.