Japonsko si před lety prošlo stejnou diskusí, kterou si nyní procházejí západní ekonomiky. Po čase zjistilo, že jeho ekonomické problémy jsou výjimečné v tom, že se odvíjejí od prasknutí velké bubliny financované dluhem. Chování ekonomických subjektů je v takové situaci změněno tím, že klesne hodnota jejich aktiv, zatímco hodnota jejich závazků zůstává. Místo maximalizace zisků přichází snaha o minimalizaci dluhu. Na Bretton Woods Conference to uvedl Richard Koo, hlavní ekonom Nomura Research Institut, který se specializuje na rozvahové recese.
„Západní ekonomové se obvykle domnívají, že ze zkušeností Japonska se není co učit, protože udělalo špatně všechno, co mohlo. Ztichnou ale ve chvíli, kdy jim ukážu graf růstu a propadu cen nemovitostí v USA a v Japonsku před 15 lety,“ uvedl Koo. Ve Spojených státech došlo v reakci na krizi k prudkému růstu monetární báze, nabídka peněz se ale nezvýšila a nabídka úvěrů dokonce klesla. Podobné to bylo v eurozóně a Velké Británii. I s extrémně nízkými sazbami, které by normálně měly vést k tvorbě bublin, zůstává nezaměstnanost vysoká.
Jde tedy o podobnou zkušenost, jakou prodělalo Japonsko. Jeho společnosti nečelily strukturálním problémům a vyráběly výrobky, po kterých byla poptávka, ze svého cash flow ale musely snižovat dluh. Snižování dluhů je v pořádku na mikroekonomické úrovni, na makroekonomické úrovni ale vytváří problémy, pokud proti těm, kteří snižují dluh, nestojí někdo, kdo si začne více půjčovat a utrácet. K takové situaci ale v Japonsku nedocházelo a přes velmi nízké sazby k ní nyní nedochází ani v některých západních ekonomikách, uvedl Koo.
„Japonsko mělo štěstí, že u vlády stáli liberálové, kteří měli velice liberální přístup k vládním výdajům,“ řekl ekonom. To, že si vláda půjčila a zvýšila výdaje, podle něho zachránilo japonskou ekonomiku před mnohem většími problémy. Po ukončení fiskální stimulace ale ekonomika začala znovu klesat, takže vláda začala znovu stimulovat. Výsledkem je velké vládní zadlužení, pokud by ale ke stimulaci nedocházelo, výsledek by byl horší. Nyní jsou japonské společnosti nejméně zadlužené na světě, dodal Koo.
Poučení z vývoje v Japonsku je podle ekonoma takové, že fiskální stimulace musí trvat až do doby, kdy budou rozvahy privátního sektoru opět silné. Předčasné stáhnutí stimulu ve snaze snížit deficit způsobí problémy a rozpočtový deficit nakonec vzroste. Platí to i o zemích na periferii eurozóny, kde nyní rostoucí úspory obyvatel, kteří se snaží snížit dluhy, nejsou dostatečně vyrovnány vyššími půjčkami a výdaji vlády, uzavřel Koo s tím, že většina politiků a ekonomů si toho ale není vědoma.
Zdroj: economistsview.typepad.com