Na konci května v rychlém sledu vlétli na Wall Street hned dva nováčci z oblasti internetových služeb – společnosti a . Premiéra americké sociální sítě vynesla titul o více než 150 procent nad upisovací cenu v rámci IPO, aby první den obchodování akcie nakonec zakončily téměř na dvojnásobku prodejní ceny. Druhým podobně orientovaným titulem byl ruský internetový vyhledávač , který na Wall Street za první den vyskočil o také zajímavých 55,4 procenta. U obou titulů sice následovala mírná korekce, přesto byly raketové starty překvapením, nad kterým mnozí kroutí hlavou.
Z části lze tyto zářivé starty vysvětlit „vyhladověním“ trhu. „To co se odehrálo na akciích , opravdu nabudilo trh na tento typ obchodů,“ uvedl k naladění investorů šéf investic společnosti Jacob Asset Management v New Yorku. “Ačkoliv trh jako celek je smíšený, je tu stále cítit chuť investovat do začínajících společností.“ Primární emise akcií se sice po útlumu v době globální finanční krize začínají (nejen) na Wall Street znovu objevovat. Zdaleka ne však ve všech sektorech stejnoměrně. „Yandex funguje jako další reálný důkaz nastartování růstového cyklu v oblasti IPO. Investoři přitom prahli především po inovativních a rychle rostoucích společnostech v nových odvětvích,“ uvedl Paul Bard, šéf výzkumu IPO u poradenské společnosti Renaissance Capital.
Svou roli v neuvěřitelně ziskových prvních krocích akcií i jistě sehrála i omezená nabídka. Společnost nedala na trh ani desetinový podíl společnosti. Druhý jmenovaný titul byl potom podle neoficiálních informací v rámci primárního úpisu pětkrát přeupsán a při rozdělování akcií navíc přišel zkrátka retail, což akciím také zajistilo dobré podhoubí pro prvotní strmý růst.
Palcové titulky s dvou- až trojcifernými procentními zisky jistě budou lákat investory k podobným investicím v budoucnu. A kde je poptávka, jistě se brzy zjeví i nabídka, proto lze očekávat brzký přísun podobně orientovaných primárních úpisů nových akcií. Někteří analytici však vztyčují varovný prst a připomínají „dot-com bubble“ – internetovou bublinu, která se nafukovala obrovským přílivem investic do internetových firem, které neměly promyšlený obchodní model a brzy zkrachovaly. Roku 2001 takzvaná internetová bublina praskla a nadhodnocené akcie i původní investice zcela ztratily svou hodnotu.
Základní problém zůstává stejný jako před patnácti lety. Internetové společnosti se z účetního i historického hlediska špatně oceňují. „Valuační násobky ziskovosti u oceňování těchto společností moc dobře nefungují, protože některé z těchto firem buď ještě nevytvářejí zisk, nebo se na něj ještě ani neorientují,“ shrnul problém ve Wall Street Journal Simon Harris, senior manager PricewaterhouseCoopers.
Podobně selhávají i další valuační metody. „Discounted cash flows také moc dobře nefunguje, protože je extrémně obtížné předpovídat budoucnost (v odvětví) a rizikový profil společnosti,“ dodává Harris s tím, že ocenění internetových společností tak většinou nakonec končí pohledem na výnosy nebo použitím valuačních násobků.
Pomoci mohou také údaje o návštěvnosti a čase, který průměrný uživatel stráví využíváním daného internetového produktu. Harris však varuje, že ne vždy tato čísla dokáží společnosti adekvátně „prodat“. Případné vysoké výnosy navíc nemusí mít dlouhého trvání. Stačí totiž uvést v život další skvělou myšlenku, která zcela změní rozložení internetových sil…
Na kterou stranu se přikloníte Vy? Nenechte si Váš názor pro sebe. Přispějte Vaším názorem do nové ankety ZDE!