Dívá se na to hezky. Aukce pokladničních poukázek zemí postižených dluhovou krizí jsou jako mávnutím kouzelného proutku upisovány na nižších úrovních výnosů, než jsme byli zvyklí vídat ještě před koncem roku. Jediným možným vysvětlením pro tento jev je, že injekce likvidity ve formě tříletého repa za jedno procento p. a., které ECB uskutečnila těsně před Vánocemi, začíná pomalu působit. Ruku v ruce s nákupy dluhopisů se tak Evropské centrální bance s největší pravděpodobností daří uklidnit vynervované mezibankovní trhy.
Zapomeňme na chvíli všechny negativní komentáře, kterými se média v poslední době hemžila a soustřeďme se pouze na technickou stránku věci. Je nad všemi pochybnostmi, že trhy se stále nacházejí ve stavu extrémního risk-off nastavení. Euro je přeprodáno, stejně jako evropské akcie. Je tedy nasnadě, že pokud se potvrdí stávající trend snižování krátkodobých eurových výnosů postižených zemí, mělo by to mít pozitivní vliv na sentiment, jelikož by docházelo k opouštění bezpečných přístavů a nákupům rizikových aktiv. Na druhou stranu je třeba se na věc dívat s jistou opatrností. Pokud bychom evropské trhy přirovnaly k pacientovi stiženému chorobou neznámého původu, je tříleté repo pouhým sedativem, které zmírňuje akutní bolest, ale stále zůstává otázka, zdali řeší příčiny nemoci. Jsou-li však evropské problémy medicínskou řečí pouze „psychologického původu“, sedativum může být do značné míry plně dostačujícím medikamentem. Jedná se o dilema, které si bude muset každý investor a spekulant vyřešit po svém. Optimista nakoupí, pesimista si počká, až euforie ochladne a prodá. Oba však musí férově přiznat, že ECB se po dlouhé době něco povedlo.
Toliko obecný optimistický pohled. Můj osobní je ještě trochu růžovější. Hlavním důvodem současné rozjitřené situace na evropském trhu není totiž podle mého názoru ani absolutní výše zadlužení evropských zemí, která si nikterak nezadá s jinými vyspělými ekonomikami, jako je ta americká a japonská, ani neexistence centrální fiskální autority, nýbrž prostý fakt, že vysoké úroky, které platí postižené země, jsou spíše příčinou problémů, než jejich následkem, jak je mylně rozšířeným názorem. Stručně řečeno, pokud bude od zítřka platit Itálie a Španělsko 0 pct. p.a. na svých pokladničních poukázkách stejně jako Německo, problémy dluhové krize ještě do desáté hodiny dopoledne téhož dne zmizí. Každý pokles úroků postižených zemí je proto krok správným směrem (pokud má být tím správným směrem záchrana eura).
Jsem dalek tvrzení, že dnes 17.1.2012 se zlomila situace na evropském dluhovém trhu. Čeká nás například poslední jednání v dramatu jménem bankrot-nebankrot Řecka. Dále jsou zde prodávající spekulanti na eurodolarovém páru, kteří se jistě nevzdají bez boje svých těžce vydobytých pozic. Volatilita trhů proto nezmizí. Navzdory tomu všemu však musím s radostí konstatovat, že sedativum podle všech příznaků zabralo a pacient se začíná uklidňovat.