Do roku 2010 slovenský depozitář nezpoplatňoval vedení majetkových účtů, na kterých byly cenné papíry v celkové jmenovité hodnotě menší než 6 639 eur. Počínaje rokem 2011 depozitář svůj ceník upravil tak, že se poplatková povinnost vztahuje na všechny majitele cenných papírů. Za rok 2011 činí poplatek 0,045 % ze souhrnu jmenovitých hodnot, nejméně však 8 eur (9,60 eur s DPH), za rok 2012 minimálně 10 eur (12 EUR s DPH).
Proto letos poprvé našli drobní čeští a slovenští akcionáři ve svých schránkách fakturu na poplatek. Z posledních zpráv vyplývá, že se jen v České republice jedná o tisíce případů. Mnoho těchto akcionářů vůbec netušilo, že na Slovensku nějaké akcie mají, často se jedná o dávno zapomenuté dědictví po rodičích. Prvotní radost z objeveného majetku většině zkalilo zjištění, že se hodnota akcií blíží nule.
Jediná možnost, jak se roční poplatkové povinnosti zbavit, je akcie převést. V případě nelikvidních akcií s téměř nulovou hodnotou je však obtížné nalézt kupce. Slovenský stát podal pomocnou ruku: akcie je možné do určitého data bezplatně převést na slovenský Fond národního majetku (FNM). Termín, do kterého je možné akcie na FNM převést, byl již opakovaně prodloužen. Podle poslední úpravy je možné převod uskutečnit do konce roku 2013.
Není to však tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Akcionář se musí osobně vypravit na Slovensko nebo tam vyslat svého zmocněnce vybaveného plnou mocí s úředně ověřeným podpisem. Záležitost je možné vyřídit pouze na vybraných pobočkách Slovenské pošty nebo společnosti RM-S Market ve větších městech. O možnosti korespondenčního vyřízením se zprvu neuvažovalo. Obeslanými dlužníky jsou však často starší lidé, kteří za takových podmínek nebudou schopni věc vyřešit. Tím spíše, pokud se jedná o české občany, kteří to na Slovensko nemusejí mít zrovna blízko.
Slovenské orgány tento problém řeší. V současné době se zdá, že vyřídit bezplatný převod korespondenčně bude přece jen možné.
Zatím není jasné, zda půjde věc korespondenční cestou vyřešit i v případech, kdy jsou akcie evidovány na jméno zemřelých rodičů či prarodičů. V takovém případě musí dědic před převodem akcií na FNM soudním rozhodnutím doložit, že akcie zdědil.
Ještě komplikovanější je situace, pokud se na akcie po rodičích v dědickém řízení jaksi zapomnělo. V takovém případě není dědic schopen prokázat, že akcie zdědil a absurdní kruh se uzavírá: dědic má povinnost platit depozitáři roční poplatky za bezcenné akcie. Zbavit se jich však nemůže, protože nemá úředně potvrzeno, že je zdědil.
Doufejme tedy, že se celý problém způsobený nedávnou úpravou ceníku podaří vyřešit rozumně. Snad nikdo se zdravým rozumem si nepřeje, aby slovenský depozitář nebo kupec jeho pohledávek vymáhal tisíce drobných částek po nebohých občanech.