Víte, čemu říkají horští záchranáři oblek smrti? Věřte nevěřte, bavlněnému tričku. Když se v něm za krásného slunečného dne vydáte na horskou túru, může se velice snadno stát, že nečekaná změna počasí, typická pro horské oblasti, spojená s deštěm a nízkou teplotou, vás dostane do situace, která může skončit smrtí z prochlazení a vyčerpání. Bouře nemusí trvat příliš dlouho a po jejím skončení se může oteplit a opět vyjít sluníčko. Vám to však již nebude nic platné.
Mám tak trochu pocit, že se do podobného obleku smrti obléknul viceguvernér ČNB Tomšík ve včerejším interview na serveru Patrie, když prohlásil, že fundamentální hodnota české koruny leží výše, než jsou její současné tržní hodnoty. Spekulanti podle jeho názoru házejí všechny středoevropské měny do jednoho koše a česká koruna se tak dostává pod tlak, který není na místě vzhledem k výši obchodní bilance. ČNB proto nezměnila svou letošní prognózu a očekává, že se ke konci roku vrátí kurz k úrovním 24 CZK/EUR. Sluníčko svítí, svítilo předchozích deset let, tak proč bychom se obtěžovali s přemýšlením o tom, zdali by nebylo záhodno mírnit náš optimismus?
Hlavní Tomšíkův argument, totiž že koruna je brána jako nerozlišitelná jednotka spolu s jinými středoevropskými měnami, bere za své, když se podíváte na kurz PLN/CZK.
Je zde vidět jasná tendence posledních tří let k oslabování polské měny vůči měně české. Je naivní si myslet, že spekulanti nemají jasno v rozdílných fundamentech jednotlivých zemí. Rozdíly se stírají v „dobrých“ dobách, kdy proudí zahraniční kapitál do celého regionu a je nutno jej umístit kamkoliv je to alespoň trochu ospravedlnitelné. V dobách zlých, ke kterým můžeme s čistým svědomím přiřadit tu nynější, kdy dochází k odlivu kapitálu, se fundamentální rozdíly naopak zvýrazňují. To, že česká koruna na rozdíl od svých souputnic téměř neoslabila, je dostatečným potvrzením její fundamentální síly definované obchodní bilancí. Pokud nejste nenapravitelný optimista a neočekáváte vyřešení evropské dluhové krize v řádu měsíců, je pokračování dlouhodobého posilujícího trendu české koruny tak, abychom se ke konci roku dostali pod úroveň 24, čirou fantazií.
Co se týče možnosti případného dalšího většího oslabení naší měny, vše je závislé od chování ČNB. Ta má bezpochyby v rukou pádnou zbraň, jak s případným oslabováním „zatočit“, totiž úrokovou sazbu, která leží na historicky nejnižších úrovních blízkých sazbě ECB. Malý problém spočívá v schopnosti ji použít. V době, kdy vláda hledá úspory v řádech miliard korun a nárůst úrokové sazby by znamenal zvýšení nákladu na obsluhu dluhu v řádech desítek miliard, si jistě dovedete představit, jaký poprask by takový krok ČNB vyvolal na politické scéně. Panu Tomšíkovi tak asi opravdu nezbývá než věřit a doufat, že se koruna dostane zpět na hranici 24 CZK/EUR.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.