Pravidlo o vyhotovení projektu fúze v šestiměsíční lhůtě od data konečné účetní závěrky platí stále, avšak nové znění zákona o přeměnách nabízí od začátku letoška nové možnosti. Jednou z nich je i pozdější vyhotovení projektu, a to aniž by bylo nutné pro pozdější datum vyhotovení sestavovat mimořádnou účetní závěrku. Práva na vyhotovení mimořádné účetní závěrky se totiž mohou společníci zúčastněných společností vzdát – tato možnost se společníkům ve fúzích nabízí letos poprvé.
Když se úleva stane přítěží
Kontroverznější je ovšem jiná změna v zákoně o přeměnách. Jedná se o ustanovení, podle něhož nemusí fúzi schvalovat valné hromady akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným v případě, že se slučuje společnost se svou 100% dceřinou společností (při splnění některých dalších požadavků, které zde nechám stranou). Dle novely stačí v těchto případech, aby představenstva (nebo jednatelé) zúčastněných společností podepsali projekt fúze ve formě jednoho notářského zápisu a následně se valné hromady již nemusejí scházet a nemusejí se o nich sepisovat notářské zápisy.
To, co vypadá jako úleva od formalit a nákladů, se však může snadno stát nepříjemnou komplikací. V některých případech třeba společníci chtějí mít nad věcí kontrolu nebo si představenstvo přeje, aby sloučení schválily výslovně valné hromady, přestože to zákon výslovně nepožaduje – například proto, že to vyžadují interní pravidla platná ve skupině. To znamená, že zúčastněné společnosti budou připravovat valné hromady (případně rozhodování jediného společníka), i když by striktně dle nového zákona nemusely.
Dle běžných pravidel fúze by v takovém případě stačilo projekt ze strany představenstva před publikací prostě podepsat, aniž by se o tom sepisoval notářský zápis, protože notář bude sepisovat notářské zápisy o valných hromadách. Dle novely zákona o přeměnách je však nutný notářský zápis již o vyhotovení projektu bez výjimky vždy, když je tu jen možnost úlevy od schválení valnou hromadou; tedy i v případech, kdy společnosti této úlevy nevyužijí. To znamená, že efekt ustanovení, které mělo za cíl zjednodušit formality a náklady, je nakonec takový, že v uvedených případech se místo ušetření notářského zápisu vyhotovuje jeden notářský zápis o fúzi navíc. Stejný dopad mají některé zvláštní konstelace ve fúzi, které však reálně nastávají.
Jako žádný právní předpis není ani novela zákona o přeměnách vyčerpávající kuchařka pro všechny životní situace. Zamýšlená úleva se tak může stát bičem na zúčastněné společnosti, protože – nechtějí-li riskovat odmítnutí fúze rejstříkovým soudem – z opatrnosti udělají notářský zápis jak o projektu, tak i o valných hromadách.
Byznysmeni a právníci, kteří podle zákona o přeměnách postupují, si sice přejí hlavně to, aby se nová právní úprava co nejdříve usadila a aby se rutinní operace ve skupině mohly provádět automaticky a bez velkého bádání. Avšak popsaný problém by jistě stál za opravu v zákoně tak, aby úleva byla skutečná, ale aby zbytečně nekomplikovala proces fúze tehdy, když ji účastníci fúze nevyužijí.