Jaderná energetika je výhodným zdrojem elektřiny, který se daří nákladově posouvat po bok uhelných nebo plynových zdrojů, uvedl šéf francouzské energetické společnosti Areva Luc Oursel. „Držíme se našeho cíle 10 objednávek na naše EPR reaktory do roku 2016. Trh pro ně existuje a řada tendrů také. Z potíží, kterými jsme prošli, jsme se poučili,“ nechal se slyšet Oursel. Areva byla nedávno vyřazena z temelínského tendru a opakovaně čelila zásadnímu prodražování plánovaných nákladů jí budovaných zdrojů.
Podle šéfa Arevy je firma na cestě ke snížení produkčních nákladů na megawatthodinu z dnešní úrovně mezi 70 až 80 eury, což je případ EPR reaktorů budovaných ve Flamanville pro , ke hranici 60 eur na megawatthodinu ve střednědobém horizontu a to s platností pro západní Evropu. „Jádro je konkurenceschopné 70 až 75 eur nákladů u uhelných a plynových zdrojů za předpokladu ceny 25 eur na tunu u emisních povolenek v roce 2020.
Areva musí hájit svou technologii zejména poté, co 4. prosince byla nucena zvýšit odhad nákladů na výstavbu reaktoru ve Flamanville na 8,5 miliardy eur, což je více než dvojnásobek nákladů původně plánovaných. Podle Oursela je Areva v jednáních o prodeji EPR reaktorů do Číny, Indie a Velké Británie. „Připravujeme se na tendry, které se chystají s tím, jak opadává tlak veřejného mínění proti jádru po katastrofě ve Fukušimě,“ uvedl.
Panikou po japonské katastrofě dnes Areva vysvětluje zejména zdržení jednání o dodávkách dvou EPR reaktorů indické Nuclear Power Corp. „Po nehodě jsou stále velmi složitá,“ uvedl Oursel. Další dva reaktory má dle něj Areva rozjednány pro do Velké Británie a ke dvěma nyní budovaným v rámci časového i nákladového plánu v Číně mají přibýt další dva. „Poučili jsme se z našich potíží ve Francii a Finsku,“ uvedl CEO Arevy.
Výstavba čínské Taishan 1 začala v listopadu 2009, Taishan 2 v dubnu 2010. Dle šéfa Arevy má kompletní budování trvat o dvě pětiny méně času proti finskému projektu. Reaktor ve Flamanville má být „vzorkem“ pro třetí generaci reaktorů, kterou chce Areva vyvážet.
začala stavět reaktor o výkonu 1650 MW v prosinci 2007 s očekávanými náklady 3,3 mld. eur a plánovaným spuštěním letos. Nyní je očekáván start produkce v roce 2016. Areva a jednají o stovkách milionů eur, které vyvolají úpravy požadované .
I finské elektrárny od počátku výstavby v roce 2005 Areva započetla rezervy v rozsahu 3,2 miliady eur. Spuštěna měla být v roce 2009 s náklady 3 miliard eur. Oursel uvedl, že Areva byla u tohoto projektu finančně opatrná, odmítl ale uvést, zda budou další rezervy potřeba.
Ve Finsku nyní Areva nabízí svou technologii pro výstavbu dalších dvou reaktorů, stojí proti konkurentům Toshiba a Westinghouse. Dle CEO Oursela se Areva chystá na tendry v Polsku, Saúdské Arábii a jižní Africe s objednávkami po dvou a více reaktorech během tří až pěti let. Další možnosti vidí vedle Velké Británie v Nizozemí a Švédsku. „Pokles nákladů na výstavbu potvrzuje výhodu jádra,“ míní.
Americko-japonský Westinghouse dnes směrem k obavám z jádra prohlásil, že ručí za bezpečnost svého jaderného reaktoru AP1000, který nabízí pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. „Pokud by AP1000 byl technologií, použitou ve fukušimské jaderné elektrárně, poničené zemětřesením a následnou vlnou tsunami, k úniku jaderného materiálu by nedošlo,“ prohlásil dnes jeden z konstruktérů reaktoru Howard Bruschi. "Ve Fukušimě se po zemětřesení elektrárna vypnula, chlazení reaktorů pak zajišťovaly dieselagregáty. Ty ale vyřadila z provozu následná vlna tsunami, takže se roztavilo jádro reaktoru," uvedl Bruschi.
Podle něj reaktor AP1000 takové slabé místo nemá, protože jeho pasivní bezpečnostní systémy fungují i bez dodávek elektřiny a dokážou i v takovém případě zchladit reaktor. Po dobu 72 hodin po havárii se navíc pasivní systémy obejdou bez zásahu operátora.
Bruschi se také ohradil proti výkladu, že slabým místem projektu je otvor pro odvádění horského vzduchu v horní části štítové budovy kolem reaktoru. Tento otvor je podle něj dostatečně velký pro odvětrávání horkého vzduchu, zároveň ale jeho konstrukce neumožní, aby případná raketa vystřelená teroristy pronikla až k hermetické ocelové schránce, která chrání vlastní reaktor.
Reaktory, které pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín nabízejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200, jsou si z fyzikálního hlediska velmi podobné, největší rozdíl je v konstrukci kontejnmentu, tedy obálky, která reaktor chrání, uvedl nedávno bývalý ředitel Temelína František Hezoučký.
Reaktor AP1000 od Westinghousu má kontejnment ocelový, takže jeho vnější plocha může sloužit pro odvod tepla v případě havárie. Budova obklopující kontejnment je pouze schránkou, která slouží jako ochrana před vnějšími událostmi, například nárazem letadla. V horní části budovy musí být onen otvor, kterým proudí ke kontejnmentu vzduch používaný ke chlazení. To funguje díky komínovému efektu. Pokud samotný vzduch k chlazení nepostačuje, je kontejnment skrápěn vodou z velkoobjemové nádrže umístěné v horní části budovy.
Česko-ruské konsorcium pro Temelín proti tomu nabízí reaktory MIR, které využívají kontejnment z předepjatého betonu s vnitřní ocelovou vystýlkou. Uzavřená budova kolem kontejnmentu pak chrání reaktor před přírodními haváriemi nebo před teroristickým útokem. Na vnější straně ochranné budovy jsou pak umístěny výměníky na vodu, která díky gravitaci i bez dodávek proudu může v případě havárie odvádět z reaktoru teplo. Česko-ruský projekt počítá s velkým zálohováním elektrických systémů pomocí baterií a dieselagregátů.
(Zdroj: Areva, Bloomberg, Westinghouse, čtk)