„Čím více jsme ctnostní, čím více jsme spořiví a čím tvrdohlavěji jsme ortodoxní v našich národních i osobních financích, tím více budou muset naše důchody klesat,“ cituje viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík J. M. Keynes v rozsáhlé stati publikované v měsíčníku Bankovnictví. Upozorňuje tak na dopady druhý rok trvajícího poklesu spotřeby domácností, které tak reagují na politiku úspor a zvyšování daní české vlády. Viceguvernér ČNB dále zopakoval možnost zásahu centrální banky na devizovém trhu s tím, že případné intervence musejí být „vždy výjimečné a pouze dočasné“ a neměly by se stát zdrojem volatility.
Viceguvernér Tomšík v rozsáhlé analýze odlišných cest hospodářského vývoje v České republice a sousedním Polsku nedochází k žádnému kategorickému stanovisku ohledně úspěšnosti hospodářské politiky, přesto nabízí zajímavé poznatky. Zvláště v oblasti chování českého spotřebitele. Míra hrubých úspor domácností v ČR vyjádřená v poměru k HDP je dat představených viceguvernérem ČNB dlouhodobě nízká, a to zejména ve srovnání s Německem a Rakouskem.
„Zajímavé je, že míra úspor českých domácností v průběhu první fáze recese (rok 2009) vzrostla. To je v rozporu s teorií permanentního důchodu, podle které by mělo docházet k vyhlazování spotřeby v čase. V recesi by tak měla míra úspor domácností výrazně poklesnout,“ píše Tomšík v komentáři pro Bankovnictví. „Zdá se, že opak je pravdou. České domácnosti reagují na nepříznivou hospodářskou situaci zvýšením míry úspor a je jim vlastní opatrnostní motiv ve spotřebě,“ interpretuje výsledky analýzy.
Míra hrubých národních úspor (v % HDP)
(zdroj: Bankovnictví; data: Eurostat)
Při podrobnější sektorové analýze Tomšík došel k závěru, že problém nízké míry hrubých národních úspor není ani tak v sektoru firem jako právě u domácností. „Vysvětlení, že naše míra úspor je nízká, protože české domácnosti mají nižší příjmy ve srovnání s německými a rakouskými domácnostmi, je logické. Na druhé straně to nic nemění na tom, že nelze žít do nekonečna s deficitem běžného účtu,“ uvedl člen bankovní rady ČNB.
V souladu s ekonomickou teorií by míra úspor v dlouhodobě rovnovážném stavu měla zajistit obnovu kapitálu z hlediska jeho amortizace a rovněž vybavení kapitálem nových pracovníků za předpokladu rostoucí populace. Od tohoto optimálního stavu je však ekonomika v současnosti vzdálena. „Indikátorem porušení tohoto pravidla je vysoká míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, která se řeší odchodem mladých do zahraničí nebo tlakem na předčasný odchod „starých“ do důchodu,“ soudí Vladimír Tomšík. Dodává, že propočty ČNB respektující dosavadní poznatky z odborné české literatury signalizují, že míra hrubých národních úspor by se v případě ČR pro splnění výše popsaného „Zlatého pravidla míry úspor“ měla pohybovat mezi 25 až 30 %.
Tomšík dále řeší v české ekonomice sledovaný problém růstu úspor při poklesu spotřeby domácností, který označuje za nežádoucí a dočasný, protože s sebou nese nárůst neplánovaných zásob hotových výrobků podniků. „Řešením je rychlá „reorientace“ výrobců na investice a export,“ soudí viceguvernér ČNB v polovině stati pro časopis bankovnictví a dodává, že neoklasická ekonomická teorie předpokládá, že reorientace výrobců proběhne s podporou „měkčího“ měnového kurzu.
Intervence jen dočasně a pro stabilizaci kurzu
O tom, že intervence na devizovém trhu jsou dalším nástrojem měnové politiky, který s největší pravděpodobností přichází v úvahu poté, co dojde k vyčerpaní tradičního nástroje v podobě nižších sazeb, hovořil guvernér ČNB Miroslav Singer již v září. Následně centrální banka na začátku listopadu opravdu snížila sazby až na technické dno 0,05 procenta. Od té doby z centrální banky již několikrát opět zaznělo, že další na řadě bude v případě potřeby intervence.
Tuto „mantru“ opět zmínil i viceguvernér ve svém pojednání pro měsíčník Bankovnictví i v dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters. Ve svém komentáři však upozornil, že „devizové intervence by se však neměly stát zdrojem volatility“. Připomněl dále, že centrální bankéři mají z intervencí velký respekt a používají je zejména za účelem stabilizace kurzu. „Přistoupení k intervencím za účelem ovlivnění tržního trendu kurzu je vždy výjimečné a pouze dočasné, tj. do doby, než odezní hrozba podstřelení inflačního cíle a nastane čas zvyšování úrokových sazeb,“ napsal Tomšík pro Bankovnictví.
I s ohledem na zmíněná rizika ale považuje devizové intervence pro ČNB za možné řešení, jelikož je v české ekonomice navíc splněn jeden důležitý a často opomíjený předpoklad úspěšné intervenční politiky. „Domácí banky, podniky a domácnosti se nefinancují v zahraničí, resp. v cizí měně,“ připomněl Tomšík. Případné oslabení koruny by tak podle něho nemělo další destabilizující finanční dopady.
V dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters potom Vladimír Tomšík k již dříve napsanému článku pro časopis Bankovnictví dodal, některé detaily. Předně se vymezil proti názoru některých ekonomů o možném posunu v rámci měnové politiky k cílování devizového kurzu namísto výlučného zaměření na ceny. „Intervence proti koruně by měly být vnímány jako alternativní nástroj sloužící k dosažení hlavního cíle měnové politiky,“ uvedl Tomšík v rozhovoru a ujistil, že ČNB neplánuje cílovat kurz.
Kurz české měny podle viceguvernéra ČNB centrální bankéři chápou pouze jako alternativní nástroj v rámci cílování inflace. Tomšík pro Reuters opět zdůraznil také dočasnost případného zásahu ČNB na devizovém trhu. Dodal přitom, že „dočasně“ znamená „dokud neuvidíme, že naše prognóza inflace směřuje do cíle za předpokladu kladných měnověpolitickych úrokových sazeb.“
Český statistický úřad před dvěma týdny oznámil, že se index spotřebitelských cen v prosinci v souladu s očekáváním trhu zvýšil o 0,1 procenta. Meziroční inflace se snížila na 2,4 procenta z listopadových 2,7 procenta a dosáhla nejnižší úrovně od konce roku 2011. Česká národní banka v aktuální prognóze počítá s tím, že se celková inflace bude letos pohybovat lehce nad dvouprocentním cílem ČNB, zároveň ale měnověpolitická inflace (očištěná o primární dopady změn nepřímých daní) má být v dolní polovině tolerančního pásma kolem tohoto cíle.
Koruna nejslabší skoro za 3 týdny
Koruna vstoupila do no nového týdne oslabením vůči euru až na 25,73 CZK/EUR a k dolaru na 19,14 CZK/USD. Jedná se o výrazný posun proti pátečnímu závěru české měny na devizových trzích na 25,58 CZK/EUR a 18,99 CZK/USD. Vůči euru je navíc dnes koruna nejslabší od 10. ledna.
Vývoj kurzu koruny k euru za poslední 3 obchodní seance (online)
(Zdroj: ČNB, Bankovnictví, Reuters, ČSÚ)