Poté, co maďarský forint v první polovině ledna oslabil vůči euru na sedmiměsíční minimum blízko psychologické hranici 300 HUF/EUR, vláda Viktora Orbána veřejně obvinila analytika Nouriela Roubiniho a investory spekulující dle jeho rad mířených proti maďarské měně. Analytici měli ale jiný názor - za slábnutím forintu stojí konfliktní maďarská politika a problematická důvěryhodnost centrální banky, a shodně skloňují jedno klíčové jméno: Viktor Orbán.
„Zdá se, že spekulanti si vzali doporučení pana Roubiniho k srdci a zahájili svůj útok na forint,“ nechala se v lednu slyšet maďarská vláda po oslabení po oslabení měny na 297 za euro. Roubinim zaštítěná analytická společnost Roubini Global Economics ve svém komentáři k investorům z 3. ledna doporučila prodávat forint, podobně jako českou korunu, indickou rupii a jihoafrický rand, což zdůvodnila „slabým výhledem pro politiky a makroekonomické fundamenty“ v těchto zemích.
Forint, který byl v loňském roce druhou nejrychleji sílící měnou na světě, od začátku letošního roku oslabil již o 5 procent vůči euru. A to po posledních událostech v Maďarsku, z nichž ty zásadní lze shrnout slovy: ukončení jednání o finanční pomoci s MMF, spor s Evropskou unií o (ne)demokratické prostředí v zemi a upevnění personální kontroly nad centrální bankou. Výsledkem je, že obchodníci jsou dle agentury Bloomberg nejpesimističtější na forint ze všech sledovaných měn. Forint se dnes dopoledne obchodoval u 308 HUF/EUR při rozpětí 306,26 až 308,25 HUF/EUR.
Předseda Vlády Orbán na začátku března dle očekávání jmenoval do funkce guvernéra centrální banky na dalších šest let svou „pravou ruku“, ministra hospodářství Györgyho Matolcsyho, což dle všeobecného přesvědčení povede k dalšímu uvolňování měnové politiky ve prospěch podpory ekonomického růstu. Matolcsy nahradil Andráse Simora, jehož Orbánova vláda od svého nástupu v roce 2010 ostře kritizovala za jeho zvyšování úrokových sazeb. Matolcsy byl architektem ekonomické politiky vlády konzervativní strany Fidesz, která si zvyšovala rozpočtové příjmy zavedením dočasných daní na banky a další velké podniky a zestátněním soukromých penzijních fondů. Jeho kroky vyvolaly nervozitu zahraničních investorů, které Budapešť čelila jednáním o úvěru s MMF a EU. Maďarsko nakonec tlaku na dohodu s MMF odolalo a letos v únoru si poprvé po třech letech přišlo pro peníze na mezinárodní trh dluhopisů.
Investoři vnímají Matolcsyho v čele maďarské měnové politiky jako hrozbu její nezávislosti. „Jsou v procesu ničení centrální banky,“ komentoval krok Viktor Szabo z Aberdeen Investment Management. Maďarská měna navíc bude podle něj "jednou z nejzranitelnějších měn" v případě zhoršení krize na Kypru a následného stahování investorů z rizikových aktiv.
Forint od jmenování Matolcsyho, který dříve uvedl, že je proti udržování silného forintu s cílem potlačit inflaci, oslabil vůči euru o 3,6 procenta. MNB na přelomu března uvolnila měnovou politiku sedmý měsíc v řadě a základní sazba se vrátila na minimum z roku 2010, 5,25 procenta. Obchodníci očekávají další snižování sazeb do konce roku na 4,25 procenta, uvádí .
Z loňského maxima dosaženého v srpnu forint oslabil ke včerejšímu kurzu již zhruba o deset procent a podle ekonomů může dále oslabit až na 320 HUF/EUR. To je pouhé 4 forinty za euro pod rekordním minimem, na které měna spadla v lednu 2012 poté, co rating země vybočil mimo investiční pásmo a spory s MMF vedly k ukončení jednání o zahraniční pomoci. „Měna pravděpodobně zůstane slabá, dokud budou mít hlavní slovo současní politici,“ domnívá se hlavní ekonom ve Varšavě Michal Dybula. Prémie u 3měsíčních opcí opravňujících k prodeji forintu nad těmi nákupnímu vzrostla o 0,5 procenta na 2,6 procenta, což značí nejvíce medvědí výhled v rámci více než 30 měn sledovaných agenturou Bloomberg. očekává oslabení forintu taktéž k 320 za euro. Medián kurzu forintu vůči euru mezi odhady ekonomů v průzkumu Bloomberg ke konci letošního roku je 290 HUF/EUR.
Kurz forintu vůči euru za poslední tři roky
Standard & Poor's dnes signalizovala možnost snížení hlavní úvěrové známky Maďarska v případě zhoršení ekonomické a finanční situace země. Ratingu BB ve spekulativní kategorii udělila negativní výhled. Podle agentury zvyšují riziko ratingu také institucionální změny, mezi nimiž jmenovala právě změnu vedení centrální banky a vládní politiku týkající se finančního sektoru. Orbánova vláda na podzim přijala opatření ke snížení deficitu, včetně vyšší daně pro finanční a energetický sektor. Evropská komise kroky označila za nesprávné a ohrožující ekonomický růst.
Minulý týden se premiér kriticky opřel do zahraničního vlastnictví maďarských bank, které označil na nezdravé. Dále tak rozdmýchal kontroverzi, kterou rozhoupalo schválení změn maďarské Ústavy, fakticky omezující výkon soudní moci v zemi. Orbán tak pokračuje v izolování Maďarska – to podle něj dokázalo, že je schopné se financovat na mezinárodních trzích i bez pomoci MMF a nadále hodlá pokračovat v boji proti vnějším tlakům na vládní politiku.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, WSJ)