Miliardář Ališer Usmanov má na investice do technologických titulů čuch. Krom výhodného podílnictví v čínském internetovém obchodu Alibaba či ruském serveru Mail.ru má na svém kontě včasný vklad nemalých prostředků do , který se mu po loňském IPO sociální sítě zhodnotil desetinásobně. Nyní Usmanov sází na . Akcie těžce zkoušeného výrobce notebooků, chytrých telefonů či tabletů prý půjdou nahoru, a proto jich nakoupil za 100 mil. USD.
„Věřím, že tahle společnost má budoucnost i po Stevu Jobsovi,“ prohlásil devětapadesátiletý Rus v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Odkazoval na zesnulého spoluzakladatele a dlouholetého šéfa Applu, který stál za jeho znovuzrozením a hvězdnými výkony z posledních let. Poté, co společnost přišla o 100 mld. USD tržní kapitalizace, se podle Usmanova naskytla vhodná příležitost pro vstup do pozice.
Minulý týden se cena akcií společnosti poprvé od konce roku 2011 propadla pod hranici 400 dolarů. Její hodnota ještě v loňském září přesahovala 700 dolarů. V posledních dnech titul pozitivně reagoval na ohlášení gigantického odkupu vlastních akcií v hodnotě 55 mld. USD a emisi dluhopisů za 17 mld. USD. Od lokálních minim z poloviny dubna posílil o 12 %.
Usmanov, který je se jměním 20 mld. USD podle statistik Bloomberg nejbohatším člověkem v Rusku a 35. nejbohatším na planetě, odmítl sdělit, kdy akcie Applu na burze pořídil. Vzhledem k vyšší dividendě a štědrému odkupnímu programu titul považuje za velmi slibný v horizontu příštích tří let.
„Stále věřím v technologický sektor a také jsem zcela přesvědčen, že má budoucnost,“ prohlásil Usmanov. V Rusku mu krom podílů v internetových firmách patří kontrolní balíky v největším producentovi železa Metalloinvest a také druhém největším mobilním operátorovi OAO Megafon. Ten loni úspěšně vstoupil na londýnskou burzu.
Strukturu svého portfolia, které nedávno soustředil v holdingové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech, považuje z pohledu sektorů ekonomiky za optimální. „V současnosti je hotovost králem,“ tvrdí Usmanov s tím, že většinu svých volných prostředků drží jako vklady v ruských bankách.
Zvláštní daní na záchranu kyperského bankovního sektoru prý nijak postižen nebyl. Zmrazení části vkladů a jejich použití na sanaci krachujících bank označuje za „jednoznačné vyvlastnění“.
ve svém druhém čtvrtletí finančního roku utrpěl první pokles zisku za téměř deset let, růst tržeb ale překonal očekávání, na rozdíl od výhledu tržeb na současný kvartál. Firma nicméně příjemně překvapila oznámením, že v rámci rozdělení hotovosti mezi akcionáře zvýší dividendu o 15 procent a odkoupí zpět své akcie v hodnotě rekordních 55 miliard dolarů. Celkem hodlá mezi své akcionáře rozdělit do dvou let 100 miliard dolarů v hotovosti.
Část odkupu vlastních akcií chce financovat z velké emise dluhopisů, která mu umožní ponechat si nízko zdaněné zisky ze zahraničních operací a ušetřit na jejich repatriaci do USA kolem 9 mld. USD.
Na trhu si od investorů hodlá půjčit 17 mld. USD, z nichž ročně na úrocích odvede 300 mil. USD. Třetinu z toho však dostane zpět na slevách na dani. V zahraničí, kde firma drží kolem 100 mld. USD hotovosti, odvádí zhruba 2% daň ze zisku. Po převedení do Spojených států by z těchto peněz musel státu odvést tolik, kolik chybí do 35% sazby americké korporátní daně. Podle kalkulací Geralda Granovskyho z ratingové agentury Moody´s by na repatriaci potřebných 17 mld. USD musel ze zahraničí převést 26 mld. USD, jelikož 9 mld. USD by mu vzal finanční úřad.
(Zdroje: Bloomberg, FT, YahooFinance)