V běloruských lesích poblíž Minsku má za čínské peníze vyrůst nové město. Investice v hodnotě 5 mld. USD, která představuje 10 % celého běloruského HDP, má Pekingu zajistit odrazový můstek pro expanzi do Evropské unie i do Ruska.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pro projekt vyčlenil rozsáhlé území poblíž minského mezinárodní letiště. V novém městě by krom průmyslových zón měly být vybudovány byty pro 150 tisíc lidí.
„Tohle je unikátní projekt. Nikdo jiný už nebude schopen vystavět takový průmyslový park kdekoli v Evropě. Tak výkonná bude jeho infrastruktura,“ prohlásil čínský velvyslanec v Bělorusku Gong Jianwei po formálním schválení projektu.
Lukašenko se s pomocí Pekingu snaží oživit hospodářství, které od roku 2009 od Ruska a Mezinárodního měnového fondu na záchranných úvěrech získalo 6,5 mld. USD. Průmyslový park bude od Polska a Litvy vzdálen zhruba 250 km a čínským exportérům zároveň poskytne bezcelní přístup na velký ruský trh a také do Kazachstánu. Tři bývalé sovětské republiky totiž už několik let spojuje celní unie. Číňané budou moci využít vzdělanou pracovní sílu, která vydělává v průměru 560 USD (11 000 Kč) měsíčně, polovinu průměrné mzdy v sousedním Polsku.
„Moderní město na Eurasijském kontinentu,“ jak se projekt nazývá v marketingových materiálech, bude postaveno u dálnice M1 spojující Moskvu s Berlínem. Centrum euroasijského městečka bude s blízkým letištěm spojovat rychlodráha. Elektřinu dodá jaderná elektrárna, kterou na jihu země za 10 mld. USD staví ruský Rosatom. První fáze čínského projektu by měla být dokončena v roce 2018, výstavba druhé by měla trvat dalších 10 let.
Osmapadesátiletý Lukašenko, bývalý předseda kolchozu, se v posledních letech pokouší najít nové partnery a snížit ekonomickou a energetickou závislost na Rusku. Zároveň musí odolávat rostoucímu tlaku Evropské unie a Spojených států, které vůči němu a dalším běloruským funkcionářům uvalily sankce po volbách v roce 2010, po nichž do prezidentského křesla zasedl počtvrté. Izolaci Minsku zostřila odchod dvou spojenců na mezinárodním poli – libyjského diktátora Muammara Kaddáfího a venezuelského lídra Hugo Cháveze, po jehož loňské smrti nechal Lukašenko vyhlásit třídenní smutek.
Peking Minsku v roce 2009 poskytl swapový úvěr v jüanech v hodnotě 3 mld. USD na podporu bilaterálního obchodu. Výstavbu městečka bude financovat levnými úvěry pod podmínkou, že polovina prostředků půjde na nákup čínských materiálů, technologií a pracovní síly. Ve společnosti, která má rozvoj parku na starosti, má 60% podíl China National Machinery Industry Corporation, zbytek vlastní běloruská vláda.
Daňové úlevy na 20 let v průmyslovém parku nedostanou jen čínské společnosti, ale kdokoli, kdo se zaváže investovat alespoň 5 mil. USD a podnikat v „pokročilých odvětvích“ jako biomedicína či elektronika. Podle běloruských představitelů zájem o účast v projektu projevilo víc než 10 firem.
Čína se o vybudování odrazového můstku v Evropě pro svůj průmysl pokouší delší dobu. Rozhovory s Bulharskem o podobném projektu však ztroskotaly po výměně vedení v obou zemích.
(Zdroje: Bloomberg, Eurasia Daily Monitor)