Aktualizováno Americký průmysl sice obnovil část ztracené konkurenceschopnosti, sny o renesanci a masivním stěhování pracovních míst zpět z Číny, Bangladéše či Mexika se ale pomalu rozplývají. Množí se známky toho, že americký průmyslový comeback, tolik propagovaný administrativou prezidenta Baracka Obamy, některými ekonomy či prominentní Boston Cosulting Group, došel na konec svých sil.
Z hlediska zaměstnanosti industriální produkce v největší ekonomice světa těžce krvácela po 12 let až do roku 2010, kdy se počet pracovních míst propadl na nejnižší úroveň od roku 1941, kdy země začala masivně mobilizovat zdroje pro druhou světovou válku. Mezi lety 2010 a 2012 vyvolal velké naděje přírůstek 500 tisíc průmyslových míst na celkových zhruba 12 milionů. Letos však přišla stagnace, zatímco ekonomika jako celek (bez zemědělství) zaznamenala 1,1% růst zaměstnanosti.
Za slabá čísla z průmyslového trhu práce do velké míry může technologický pokrok – rostoucí automatizace a modernizace výroby. V amerických továrnách pracuje o 13 % méně lidí než v prosinci 2007, kdy se ekonomika pohroužila do dvouleté recese. Podle údajů Tima Quinlana z přitom průmyslová výroba za vrcholem z roku 2007 zaostává jen o 1,9 %. To není dobrá zpráva z hlediska spotřebitelských výdajů. Mzdy v průmyslu se totiž pohybují výrazně výš než ve službách. „Průmysl sice celkově přispívá k hospodářskému růstu, ale najímání nových lidí do továren celý trh práce nespasí,“ tvrdí Quinlan.
Je to vidět na konkrétních případech. Sice jsou otevírány nové kapacity, ale stejně rychle mizí i ty staré. uzavře provoz na výrobu žárovek v Ohiu se 160 zaměstnanci a přesune ho do Budapešti. „V Maďarsku jsou tyto produkty vyráběny nákladově efektivněji,“ reaguje mluvčí na dotaz ohledně příčin. Výrobce motorů zruší servisní dílnu u Clevelandu a další u texaského Irvingu a místo toho bude expandovat v Šanghaji a Singapuru. Americká firma od roku 2007 zrušila 5000 míst v USA – a přidala 15 000 v zahraničí. Výrobce součástek do automobilů Delphi Automotive přestěhuje svoji továrnu o 300 zaměstnancích z michiganského Flintu do Mexika. Strojírenská firma Corp. bude produkovat extra velké kapalinové válce v Nizozemí a zruší jejich linku v Alabamě. Výrobce elektroniky odepíše 500 míst kvůli likvidaci továrny v Arizoně. Produkce se podle mluvčího společnosti přesune do Mexika a Asie kvůli „mzdovým nákladům a cenovým očekáváním zákazníků.“
Tváří v tvář pokračujícímu exodu pracovních míst se zdá nerealistické spoléhat na renesanci průmyslu, tak jak ji předvídají analytici BCG. Ti jako hlavní trumfy amerických výrobců vyzdvihují břidlicovou revoluci, díky níž klesly náklady produkce zemního plynu a elektřiny, a tlak na udržení či stagnaci mezd. Kombinace těchto faktorů má podle nedávné zprávy BCG ze Spojených států učinit „zemi s jedněmi z nejnižších nákladů výroby v rozvinutém světě.“ USA prý budou moci směle konkurovat Německu, Japonsku, Francii, Itálii a Velké Británii a získat větší podíl na globálním trhu.
Bohaté země možná Amerika porazí, ale proti kategorii emerging markets, která navíc bude v dalších letech táhnout poptávku, se prosadí těžko. „Svět se otevřel a nabízí víc možností pro globálně rozkročené průmyslové podniky s klientelou po celém světě,“ tvrdí Stephen Stanley, hlavní ekonom Pierpont Securities.
Navíc, Obamova snaha o podporu průmyslu zatím vychází do ztracena. Národní exportní iniciativa, ohlášená v roce 2010, si za cíl vytkla vytvořit 2 miliony nových míst a zdvojnásobení exportu, a to s pomocí levných úvěrů pro malé a střední podniky a dalších nástrojů. Po třech letech se stanové mety zdají nedostižnější než dřív. Letos v únoru prezident přišel se čtyřbodovým revitalizačním plánem, který zahrnoval snížení korporátní daně pro průmyslové podniky z 35 % na 25 %. Implementace daňové legislativy však vázne v rozděleném Kongresu. Studie banky ze začátku září tvrdí, že vyšší daně a zaměstnanecké benefity zvyšují americké náklady výroby o 9 % ve srovnání s průměrem devíti největších obchodních partnerů USA.
Statistiky Americké asociace průmyslových výrobců (MAPI) dokládají, že průmyslová základna Spojených států v posledních 15 letech dostala těžce na frak, zejména od Číny. Zatímco americký podíl na globálním exportu průmyslových výrobků klesl z 19 % v roce 2000 na 11 % v roce 2011, Čína ve stejném období mohutně posílila – ze 7 % na 21 %. Průmysl v EU ztratil jen mírně – z 22 % na 20 %. Od roku 2000 v americkém průmyslu vinou globalizace, technologického pokroku a finanční krize zmizelo 5 milionů pracovních míst.
„Všichni se obáváme o průmysl, ale ten se nebude vracet domů tak, jako tomu bylo dřív,“ prohlásil nedávno šéf Federální rezervní banky v Dallasu Richard Fischer.
(Zdroje: Bloomberg, WSJ, BCG)