Prudký rozmach těžby zemního plynu s pomocí frakovacích technik do Spojených států vábí zahraniční i dříve emigrovavší americké průmyslové podniky, které chtějí využít láce a dostupnosti klíčové energetické suroviny.
Společnosti z různých koutů světa investují nebo mají v plánu investovat miliardy dolarů do továren na chemikálie, hnojiva, plasty a kovové výrobky – někdy v rámci joint ventures s americkými partnery, někdy na vlastní pěst. Podnikatelský záměr je jasný: plyn je v USA v porovnání s Asií či Evropou několikanásobně levnější, což v energeticky náročných odvětvích umožňuje výrazně ušetřit na straně výrobních nákladů. Podle poradenské firmy Boston Consulting Group břidlicová revoluce do roku 2020 na kapitálových investicích přiláká nejméně 50 mld. USD.
Německý výrobce chladírenské techniky Linde nedávno ohlásil projekt výstavby nového provozu pro separaci plynů v texaském La Porta v hodnotě 200 mil. USD. Investice, jejímž výstupem by měl být syntetický plyn pro petrochemický průmysl, „je přímo svázána s cenou a dostupností zemního plynu,“ potvrdil mluvčí společnosti Uwe Wolfinger s tím, že ještě před několika lety by budování takového závodu bylo daleko pravděpodobnější úplně jinde než v USA.
Podle údajů amerického Energetického informačního úřadu (EIA) se průměrná kotace plynu v terminálu v Erathu v Louisianě, nejdůležitějším v zemi, loni svezla o 31 % níž na 2,77 USD za milion britských termálních jednotek. Plyn je nyní ve Spojených státech třikrát až čtyřikrát lacinější než v Evropě. Břidlicový boom, umožněný rychlým rozšířením technik hydraulického štěpení a horizontálního vrtání, vynesl Spojené státy na první místo mezi těžaři plynu, učinil je soběstačnými a změnil strategii nejedené korporace. Před deseti lety, když ceny plynu dosahovaly dvojnásobku současných hodnot, začal chemický gigant Dow Chemical budovat provozy na Blízkém východě, kde byly energetické náklady nižší. Dnes Dow a firmy z dalších energeticky náročných odvětví vrací výrobu domů. A přidávají se zahraniční společnosti.
Americká převaha vzbuzuje velké obavy v Evropě, jejíž energetika se kvůli nedomyšlené podpoře obnovitelných zdrojů nachází v těžké krizi. „Cenový rozdíl deptá některé společnosti a ovlivňuje jejich investiční rozhodnutí. Americká výhoda nabývá takových rozměrů, že nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo,“ prohlásil nedávno Johaness Teyssen, výkonný ředitel největšího německého energetického koncernu E.ON.
Obzvlášť velkým lákadlem je břidlicový plyn pro chemické závody. Analytici konzultantské společnosti IHS CERA v nedávné zprávě odhadli, že levná surovina zafunguje jako mocný impuls pro rozvoj chemického průmyslu a do roku 2025 vytvoří 300 tisíc pracovních míst a výstup v hodnotě 500 mld. USD. Podle údajů amerického ministerstva obchodu se chemický sektor na celkových přímých zahraničních investicích do USA v loňském roce (v hodnotě 160,5 mld. USD) podílel z jedné čtvrtiny. Ministerstvo, které tradičně pomáhá americkým exportérům prorazit v zahraničí, se trendu chytilo a rozjelo iniciativu SelectUSA, která má zemi zatraktivnit pro zahraniční investory.
Australský výrobce hnojiv a výbušnin Incitec Pivot se doma potýká s vysokými cenami plynu, zčásti vyšponovanými velkou orientací tamních těžařů na export. I když vývoz plynu plánují i američtí těžaři, Incitec hodlá v Louisianě investovat 850 mil. USD do továrny na čpavek, jelikož americká energetická politika zatím průmyslníkům vyhovuje. „Pokud se zamyslíte nad konkurenčními výhodami ekonomiky, levná energie je skoro to nejdůležitější,“ tvrdí výkonný ředitel Incitecu James Fazzino. Další výhodu Spojených států podle něj představuje stabilní regulatorní prostředí a vzdělaná pracovní síla.
Stejnou motivaci pro usazení se v Louisianě má jihoafrický energetický a chemický koncern Sasol. Do provozu poblíž města Westlake, který bude zpracovávat etan na látky vhodné k výrobě plastů a chemikálií, hodlá investovat 5 až 7 mld. USD. Firma navíc zvažuje stavbu jednotky na konverzi plynu na diesel v hodnotě 11 až 14 mld. USD.
Top manažery amerických i zahraničních společností trochu trápí chystané spouštění vývozu amerického plynu, který by mohl vyústit v růst cen a zmenšení konkurenční výhody. Úřady už vydaly povolení ke stavbě čtyř terminálů na export plynu ve zkapalněné formě do Evropy a Asie. Na schválení čeká víc než 10 dalších podobných projektů. Hlavními zastánci omezení exportu jsou američtí chemici v čele s Dow Chemical. Někteří namítají, že výhody břidlicového boomu budou mít dlouhé trvání, obzvlášť vzhledem k vysokým cenám ropy. „Všichni experti se shodují na tom, že plyn bude nadále rozumně levný, i s přihlédnutím k jeho vývozu,“ tvrdí šéf Sasolu David Constable.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, FT)